„Česká republika má vůči psychiatrické péči dlouhodobý dluh,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát a dodává: „Koncepce reformy se snaží nalézt řešení, jak učinit tento segment zdravotnictví komfortnější pro pacienty i poskytovatele, jak naší psychiatrii modernizovat. Nečekejme ovšem žádné překotné řešení, žádné bezmyšlenkovité zavírání lůžkových oddělení, vše musí jít postupně a tak, aby na prvním místě byl vždy zájem pacienta.“

Tvorba strategie reformy psychiatrické péče nevznikla za poslední rok, formálnímu zahájení příprav této strategie předcházela několikaletá diskuse jak ze strany odborné společnosti (Psychiatrická společnost ČLS JEP), tak mezi zástupci uživatelů a poskytovatelů psychiatrické péče. „Zde je nutno zmínit, že artikulovaná potřeba systémové změny v oblasti psychiatrické péče byla v českém kontextu patrná již během 90. let minulého století a až nyní se nacházíme v situaci, která vytváří vhodné podmínky pro implementaci potřebných změn,“ vysvětluje bývalý předseda České psychiatrické společnosti Jiří Raboch.

„Jedním z hlavních bodů Strategie, který povede k naplnění globálního cíle, tedy zlepšení kvality života duševně nemocných lidí, je ustavení dalšího pilíře poskytované péče, tedy komunitních Center duševního zdraví. Péče tak bude poskytována blíže pacientovi v jeho přirozených podmínkách,“ říká současný předseda české psychiatrické společnosti Martin Hollý.

Strategie reformy psychiatrické péče si také klade za cíl:

1.         Zvýšit kvalitu psychiatrické péče systémovou změnou organizace jejího poskytování.
2.         Omezit stigmatizaci duševně nemocných a oboru psychiatrie obecně.
3.         Zvýšit spokojenost uživatelů s poskytovanou psychiatrickou péčí.
4.         Zvýšit efektivitu psychiatrické péče včasnou diagnostikou a identifikací skryté psychiatrické nemocnosti.
5.         Zvýšit úspěšnost plnohodnotného začleňování duševně nemocných do společnosti
            (zejména zlepšením podmínek pro zaměstnanost, vzdělávání a bydlení aj.).
6.         Zlepšit provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb.
7.         Humanizovat psychiatrickou péči.

Implementace Strategie samotné pak proběhne ve třech etapách.

1) Iniciace a zajištění podmínek (2014-2016) -  např. pilotní provoz tzv. Center duševního zdraví a podrobné pasportizační a ekonomické studie.

2) Realizace a provoz (do roku 2020-2023)  - tato fáze zahrnuje většinu realizačních projektů ve všech oblastech včetně meziresortních koordinačních aktivit, legislativních změn a dalších projektů nefinancovaných z evropských fondů.

3) Vyhodnocení (2023) - slouží ke konečnému vyhodnocení jednotlivých oblastí a realizačních projektů za účelem detailní přípravy a spuštění další etapy reformy

V průběhu všech etap probíhá také průběžná evaluace, která pomáhá usměrňovat další kroky tak, aby reforma byla efektivní.

„ Ministerstvo zdravotnictví ČR koordinovalo tvorbu Strategie reformy psychiatrické péče celý rok a na procesu formulace Strategie se podíleli všichni ti, kterých se téma psychiatrické péče dotýká, tedy kromě zástupců odborné společnosti i uživatelé péče, Ministerstvo práce a sociálních věcí, nestátní neziskové organizace, zdravotní pojišťovny a další. Tranzitní náklady reformy budou částečně kryty z evropských fondů, o jejichž finální výši se ještě jedná. Právě užití evropských fondů se nám jeví jako vhodný spouštěcí mechanismus potřebných změn,“ dodává koordinátor přípravy strategie Ivan Duškov.

V další fázi je potřebné, aby bylo téma reformy péče o duševní zdraví rozpracováno a uchopeno meziresortně, kompetence ministerstva zdravotnictví na komplexní reformu nestačí. „Například projekt sociálního bydlení pro duševně nemocné v rámci jejich integrace do společnosti patří do oblasti sociálních, nikoli zdravotnických služeb. Strategie by se proto měla stát vládním dokumentem, vládní strategií. Jen tak lze zodpovědně naplnit deklarované cíle a závazky, které máme k duševně nemocným,“ uzavírá budoucí předseda České psychiatrické společnosti Martin Anders.