Na pohádku o „zlém Milošovi“, který nás prodá Putinovi, a „hodném Karlovi“, který zachrání naši západní orientaci, jsem nevěřil tehdy a nevěřím ani teď, ani po všech Zemanových excesech. Je to politický kýč jak bič. Je nejvyšší čas si uvědomit, že politika není filmový nebo televizní scénář – tam ať si jednoduché, černobílé a romantické příběhy klidně slaví úspěch.

Je jisté, že TOP 09 bude tlačit pravicového voliče do stejného dilematu. Chce udělat z předčasných voleb třetí kolo prezidentského klání. Na jedné straně obránci svobody a demokracie vedení, jak jinak, Karlem (potažmo Mirkem, což je snad největší dějinný paradox polistopadové politiky). Na druhé straně „zemanovská“ ČSSD, směřující k autoritářství a prezidentskému systému. Jestli ODS přijme toto pojetí kampaně za své, skončí definitivně jako „béčko“ TOPky. Pro ODS to není a nemůže být  soutěž o to, kdo vyrobí lepšího „antiZemana“. Je třeba překreslit hrací plochu. Ukázat, o co v následujících 4-5 letech opravdu půjde.

Příští volební období určí pozici naší země uvnitř EU na mnoho let dopředu, možná napořád (přesně řečeno po dobu existence stávajícího modelu EU). Zatím například (a naštěstí) stojíme vně bankovní unie, fiskální unie, eurozóny. To se může během relativně krátké doby po volbách změnit. Pak už to budou změny nevratné. Stejně tak pokračuje tlak na další, hlubší integraci, kterému povolební vláda může ochotně vyjít vstříc. Dopady těchto změn na státní suverenitu budou takové, že promění zdejší politické půtky mezi „demokraty“ a „autoritáři“ v domácí folklór, hraný někde na dvorečku. Jaký je rozdíl v názorech na tyto klíčové otázky budoucnosti ČR mezi těmi, kdo si chtějí hrát na dva póly našeho politického systému? Jaký je rozdíl mezi Zemanem (Haškem, Sobotkou…) a Schwarzenbergem (Kalouskem, Gazdíkem…), pokud jde o vstup do bankovní unie, fiskální unie, eurozóny a vůbec do každého dalšího integračního opatření, s kterým EU v příštích letech přijde? Je úplně stejný, jako rozdíl mezi „Milošem“ a „Karlem“ v druhém kole prezidentské volby – vůbec ŽÁDNÝ. Odkývou to úplně všechno, jedna i druhá parta (což je hlavní důvod, proč jsem nevolil ani „Miloše“ ani „Karla“).

Je zde asi dost lidí, kterým je tohle všechno celkem jedno. Dál se budou zabývat hlavně tím, jestli „Miloš“ víc pije a „Karel“ víc spí a podle toho řídit své volební preference. Ale jsem přesvědčen, že je tady také dost lidí, kterým to jedno není. Strnulá integrační schémata EU nefungují, významná část voličů to podvědomě vnímá, stačí se podívat na veřejné mínění. Máme se tedy do nich dál dobrovolně hnát, ať už s „Milošem“ nebo s „Karlem“ ? A Evropská unie je přece téma, které ODS vždycky „uměla“. Kdysi nám za to nadávali, dnes už náš slovník leckdo kopíruje. Chopme se toho ještě silněji, přetavme to ve srozumitelné symboly, je jich dost (jednotná měna např.). Nenechme naše potenciální voliče znovu uvěřit, že je to souboj mezi „zlým Milošem“ a „hodným Karlem“, co rozhodne o charakteru naší demokracie. To je jen pěna dní. V sázce jsou jiné věci: Kde se bude napříště rozhodovat o našem státním rozpočtu. O našich daních. O našem zdravotním a sociálním systému. O našich penzích. Tady nebo někde jinde? „Miloš“ i „Karel“ tahají společně za jeden konec toho provazu, ODS tahá za druhý. Možná to tentokrát nevyjde, stejně ale tahejme co nejsilněji. V budoucnu to zúročíme. Politickou verzi seriálu „Česko hledá Superstar“ jsme si prožili už v lednu, neopakujme to znovu. Zbavme se už toho kýče. Vraťme se do světa reálné politiky. A nehrajme na cizím hřišti, nalajnujme si svoje vlastní.