Musíme hájit české zájmy
„Česká reprezentace by se měla postarat o to, aby Česká republika byla suverénním státem, který v zásadních otázkách rozhoduje sám za sebe a není pasivním příjemcem doporučení, směrnic a rozhodnutí Bruselu. Na to, jak funguje či nefunguje rozhodování v EU, ukazuje pakt stability, kdy ho velké státy mohou porušovat bez sankcí a de facto platí, že existují rovní a ještě rovnější," řekla redakci Němcová.
Národní parlament by měl kontrolovat vládu při jednání v Bruselu
Němcová též sdělila, že o možnosti kontrolovat české ministry na hlasování Rady EU byla ve sněmovně velká debata. Byly zde i návrhy, aby to nebylo pouze prostou většinou, ale ústavní většinou. Otázka podle ní není uzavřena. Vrátí se k ní prý určitě i nová sněmovna a bude to důležité téma. „Za sebe říkám, že máme usilovat o to, aby co nejvíce kompetencí zůstalo v našich rukou," dodala Němcová.
Je třeba získat národní pravomoci zpět
Němcová se zneklidněním sleduje snahu utvořit diplomatickou službu EU, protože definovat jednohlasný zájem EU, který by mohli členové tohoto sboru hájit, podle ní téměř neexistuje. Existují tu příliš velké odlišnosti mezi národy - ekonomické, historické i kulturní.
„Pokud britský premiér David Cameron hovoří o možnosti návratu národních pravomocí, tak já bych byla pro, aby Česko začalo tuto debatu vážně vést s těmi, kteří budou shodného názoru, a pokoušelo se tu cestu k návratu některých pravomocí nalézt. Může k tomu pomoci i ekonomická krize. EU si totiž vzala mnohem větší sousto, než dokáže zvládnout, a myslela si, že to sousto zvládne nárůstem byrokracie, ale ukazuje se, že sama sebe dostala do slepé uličky a že ten moloch je již neufinancovatelný. Snažit se reformovat EU bychom měli, ale jsem skeptická v tom, jestli se tato možnost blíží," míní předsedkyně sněmovny.
Oboustranná flexibilita
Podle některých odhadů, například německého ministerstva spravedlnosti, po vstupu ČR do unie pochází přes 80 procent českých zákonů z Bruselu formou implementace směrnic. Po přijetí Lisabonské smlouvy to je ještě více. V Lisabonské smlouvě je obsažen princip takzvané oboustranné flexibility, která v rámci subsidiarity slibuje možnost návratu některých pravomocí na národní úroveň.
Čtěte také:
Foto: Hans Štembera
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík