Jak to bude se včelami dál, záleží na tom, jak se jim bude v okolí knihovny líbit a zda vůbec bude snůška. „Pokud se vše podaří, rádi bychom včely měli nejen na střeše budovy, ale jeden úl s prosklenou boční stěnou bychom rádi umístili i do atria, aby malí i velcí Mostečané mohli při svých návštěvách knihovny sledovat život uvnitř úlu. Je to zajímavé a komu se to dnes poštěstí,“ dodává Tomáš Ondrášek, proč se zookoutek, kde jsou rybičky, želva a australští papoušci, může rozrůst.

Ve prospěch pořízení včel hovoří podle Tomáše Ondráška hned dva důvody. Jednak tu je zájem pomoci přírodě, pomoci opylování mnoha stromům v okolí knihovny a z případného výtěžku by vlastní med dávali výhercům dětských soutěží či významným hostům jako třeba malířům při vernisážích. „Rozdávat med z mostecké knihovny, to mi připadá stylové,“ usmívá se Tomáš Ondrášek. Dokonce je prý městský med zdravější, protože na rozdíl od zemědělských lánů se ve městě nehnojí chemií. „Takže se těšíme na med z lip, jetele či šeříku,“ dodává Tomáš Ondrášek a zároveň upozorňuje, že velké množství medu se letos nedá očekávat. Od pana Loukoty ví, že první rok se včely rozkoukávají a budou tak jedna či dvě skleničky. Ale již příští rok by každé ze včelstev mělo vyprodukovat až 20 litrů medu za sezonu.

Zda včely nakonec v knihovně budou, se rozhodne později, ale jisté je, že městská knihovna stále hledá neotřelé způsoby a nové cesty, jak se zatraktivnit obyvatelům Mostu. „Chceme návštěvníky trochu poučit a přilákat je na něco nového, atraktivního,“ říká Tomáš Ondrášek, který nemá rád zaběhlé akce jako březen, měsíc knihy. Moc tomu nefandím, tam není prostor na kreativitu. Raději přivedu návštěvníky do knihovny kvůli včelám a papouškům,“ uzavírá Tomáš Ondrášek a poukazuje, že knihovna se v duchu Járy Cimrmana snaží být průkopníkem slepých uliček.

(ir)