Adamec (ODS): Odtržení stavebních úřadů od veřejné správy nepovažuji za vhodné

05.05.2021 13:03 | Zprávy

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 5. května 2021 k vládnímu návrhu stavebního zákona

Adamec (ODS): Odtržení stavebních úřadů od veřejné správy nepovažuji za vhodné
Foto: archiv starosty
Popisek: Starosta Trutnova a poslanec za ODS Ivan Adamec

Vážená paní ministryně, pane ministře, pane předsedo, kolegyně, kolegové,

tak, konečně jsem se dostal na řadu. Nevím, jestli je to potěšení pro mě, ale budiž, můžeme to tak vnímat. Já jsem chtěl tady říct jednu věc. Já si vzpomínám na dobu, kdy vlastně byly minulé volby a tehdy, když jsme byli v televizi my, co jsme se zúčastnili těch debat, tak tam padala otázka, co uděláme se stavebním zákonem. Já jsem tehdy říkal, že je lepší ten starý roztrhat, zahodit a prostě začít od nuly znova. Všichni jsme chtěli nový stavební zákon.

Všichni to vnímáme jako problém v České republice, pomalost kroků, některé kroky občané vůbec nechápou, že musí absolvovat, je to složité a můžu vám říct, že sám bych si na to netroufnul, podat si žádost o stavební povolení, že si na to musím najmout lidi, kteří tomu rozumí. To je pravda, nicméně musím také říct, že když se vrátím do historie - a ono to tady už padalo - tak vlastně první rekodifikace stavebního práva, myslím, byla v roce 2006 po vstupu do Evropské unie a od té doby každá změna byla změna k horšímu.

My konzervativci to říkáme pořád, že každá změna je vždycky změna k horšímu, tady se to prokázalo jako tvrdě realisticky pravdivé. Musím říct, že i minulá Sněmovna tady prohlasovala další verzi stavebního zákona, a musím říct, že mně se nelíbil ten proces, protože přijít sem s návrhem stavebního zákona, který měl v okamžiku závěrečného hlasování asi sto osmdesát pozměňovacích návrhů, tak to je opravdu velké riziko a nakonec se ukázalo, že doba stavebního řízení se ještě prodloužila.

A nyní tedy jsme před schvalováním stavebního zákona, který mění systém a mění i obsah. A to, co tady padalo a také jsem zaregistroval kolegu Luzara, kterému bych chtěl vzkázat vaším prostřednictvím, že není úplně férové osočovat samosprávy z toho, že něco ovlivňují nebo podobně, protože to musí dokázat, pokud takovéto ovlivnění tady zmiňuje, a já si nevzpomínám za celou svoji třiadvacetiletou kariéru starosty, že bych někdy se snažil ovlivnit šéfa stavebního úřadu. Ono to prostě nejde. On ten stavební úřad totiž je státní úřad, ať chcete nebo nechcete, akorát je včleněn do toho úřadu městského. Jsou to vlastně stejní úředníci, stejní zaměstnanci, ale vykonávají státní správu

. Co my jako starostové můžeme, tak to je, abychom hlídali dodržování lhůt, aby ty věci běžely, jak mají, a rozhodně nemůžeme zasahovat do toho stavebního řízení. Už tady padly takové ty záležitosti té podjatosti. Já si myslím, že to je nepochopení soudního systému, systému veřejné správy. Bohužel, museli jsme se s tím vyrovnávat v řadě případů a ne úplně šťastně. To chápu, že toto je problém, nicméně řešení vlastně odtrhnout ty stavební úřady od veřejné správy a udělat z nich samostatný státní úřad, já nepovažuji za úplně šťastné a vhodné a ty důvody vám tady teď řeknu.

A vůbec to není o tom, že bych tady plakal jako starosta nad tím, že přijdu o část úředníků stavebního úřadu. Vůbec ne. Je to jinak. On to tady začal kolega Luzar. V roce 1999 se připravovala reforma veřejné správy. Z nás tu byl možná tak Marek Benda, jinak nikdo si to tady nemůžeme pamatovat, a tehdy vlastně vzniklo čtrnáct krajů, různě velkých a zanikly okresní úřady. Jestli to byl šťastný krok, já si myslím, že ne. Já jsem v té době to kritizoval, že takto to není úplně dobré a dokonce na vlastní kůži jsem to pocítil, protože já jsem se 1. 1. 2000 stal zároveň přednostou okresního úřadu, aniž bych měl na to se státem jakoukoliv smlouvu.

A tehdy proběhla ta diskuse, jestli ta veřejná správa bude mít ten sloučený model nebo oddělení model. Zvítězil sloučený model ze zvykových důvodů a pak také z ekonomických důvodů. Je potřeba říci, že obce nedostávají sto procent peněz na výkon státní správy. Kdo si to myslí, tak je tedy vedle jak ta jedle. Obce dostávají pouze příspěvek na výkon státní správy a to je něco jiného. Ono je to ještě složitější. Někde je to příspěvek, někdo to jsou účelové dotace. To si řekněme, ono to je ještě daleko složitější, takže někde stát hradí sto procent, někde nehradí. Ale rozhodně ten ekonomický model asi hrál tehdy významnou roli, a proto nám vznikla veřejná správa tak, jak vznikla.

A teď stát přichází s tím, že vlastně je to špatně, po dvaceti letech, více jak dvaceti letech, že tedy díky špatnému obsahu stavebního zákona je potřeba změnit i systém. A v tom já vidím problém, protože - a také je potřeba říct tady, že ten systém už jednou nabourán byl a bylo to za Nečasovy vlády, mám pocit, kdy se oddělila část sociální práce, která přešla na úřady práce.

Jestli si někdo myslíte, že to bylo dobře a je to dobře, tak se na to podívejte zblízka. Já si to nemyslím. Je pravda, že ti nepřizpůsobiví už si k nám nechodí pro ty základní dávky, nejezdí tam těmi taxíky, nehází nám vajgly před úřad. To je pravda. Jezdí na jiný úřad. Ale zmizely takové ty lidské stránky věci, protože tito lidé potřebují pracovat konkrétně, s konkrétními lidmi a potřebují někdy i věci, které nejsou v systému. A stát se chová jenom zákonně. Ten úředník nemůže udělat nic jiného. Proto já to nepovažuji za šťastný krok.

Představa teď, že vlastně státní správa bude částečně oddělená, tak pro mě je to takový signál, že bychom měli přemýšlet, jestli tento systém nastavení veřejné správy je v pořádku či nikoliv, jestli nemáme náhodou udělat razantní krok a změnit systém veřejné správy. To bych pochopil. A diskutujme o tom, protože to je potřeba pořádně probrat, všechny plusy, minusy a říkat, co nám to přinese, a také se podívat do zahraničí. Oddělený model mají třeba v Polsku, na Slovensku a musím říct, že ty zkušenosti také nejsou úplně růžové, jak si někdo představuje. Nejsou. Prostě to tak je. Prostě každý systém má svoje plus a svoje minus.

Mě tady překvapila jedna věc u tohoto návrhu zákona. Je to zákon, který patří gesčně do Ministerstva pro místní rozvoj, a vlastně my jsme ho řešili hlavně po té ekonomické stránce v hospodářském výboru. Už to mě varovalo, že tady není něco v pořádku. Já chápu, že je snaha prostě zvednout investování, urychlit stavby, to chceme všichni, ale prostě za každou cenu bych byl opatrný. Navíc zjistil jsem, že ten tlak pochází z podnikatelské sféry od těch různých groupů, nebudu jmenovat které, od Hospodářské komory, od Svazu průmyslu a myslím si, že představitelé těchto organizací se mýlí. A mám takový pocit, že jsme jim trošku naběhli na vidle, lidově řečeno.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Premiér Fiala: V týmu předsedy Evroské rady bude mít zastoupení i Česká republika

11:17 Premiér Fiala: V týmu předsedy Evroské rady bude mít zastoupení i Česká republika

Předseda vlády Petr Fiala se ve čtvrtek 21. listopadu 2024 v Praze setkal se zvoleným předsedou Evro…