Všichni žijeme své životy a na základě útržkovitých a sporadických informací musíme soudit o věcech, kterým bychom měli v ideálu věnovat více času. Soudíme hrdiny i grázly, celebrity i umělce, tuneláře i státníky na základě toho mála, co nám zprostředkuje pochybná novinářská klika. A ač si je většina z nás zcela vědoma toho, jak, kdo, na čí povel a za čí peníze informuje českou veřejnost, přesto pro fatální nedostatek zdrojů těmto informacím chtě nechtě věříme.  Kéž bych mohl změnit tento nespravedlivý chod světa, ačkoliv sám nevím, čím jej nahradit.

Nezbývá mi tedy než napsat pravdu a nic než pravdu doufajíc, že nezanikne jako světýlko v bažině mediální tmy. Radek John je v první řadě pracovitý člověk a nadaná osobnost, která vybudovala své jméno tvrdou a poctivou prací, tvrdým a poctivým úsilím ve prospěch vznikající české občanské společnosti. Nebál se při tom jít proti vekslákům, dealerům, zlodějům, mafii i celému systému ač rozhodně nebyl jedním z těch, kdo neměl co ztratit.

Do politiky šel jako člověk, který by mohl pověsit svou profesi na špendlík, dát nohy na stůl a po zbytek svého života si vychutnávat své veliké renomé nebojácného investigativního novináře. Místo toho se odhodlal vyzvat na souboj samotný systém, který celou tu dobu popisoval, celou tu dobu kritizoval a na něž byl celou tu dobu krátký.

Mnozí Radkovi stejně jako celým Věcem Veřejným posléze vyčítali to, že jsme se po volbách vesele dali dohromady s lidmi, které jsme kritizovali a obsadili ministerské posty. Nevěřili byste, kolik lidí nám za tu dobu spravedlivě řeklo, že kdybychom se zachovali politicky, kdybychom šli do opozice a nechali Nečase s Kalouskem, ať se znemožní sami, byli bychom dnes hlavní vládní stranou.

Jenže v tom byl ten hlavní problém, my jsme nešli do politiky dělat politiku. My tam nešli pro ambici vlády jedné strany. My jsme nechtěli 4 roky vyčkávat za rohem v opozici a budovat své PR na neštěstí běžných občanů této země. My jsme jim slíbili nápravu, my jsme jim slíbili boj za změnu systému, my jsme cítili tu naděli v srdcích našich voličů a nenašli v sobě dost chladného kalkulu proto, abychom sledovali 4 roky pokračování svévole mocných.

To co udělal Radek v průběhu desíti měsíců na ministerstvu vnitra, to jak dokázal zajistit nezávislost policejního prezidenta, poprvé v novodobých dějinách spustit reálné vyšetřování korupčních kauz českých politiků, to jakým tlakům a pokušením přitom čelil, by dovedl skutečně jen málo kdo. A to, že ho naše česká média zkritizovala za kroky, ke kterým ho dotlačil „koaliční partner“ Kalousek, to jak ho nechala pikat za nehoráznosti Nečasovy vlády, kterým jsme jako nejmenší koaliční partner ze všech sil snažili zabránit, tomu se již nelze divit.

Když se snažíte zapíchnout dinosaura, je v celku přirozené, že na Vás začne řvát ze všech prostředků, které jsou mu k dispozici. A ano je pravdou to, že nás nakonec ten dinosaurus zašlápl. Zašlápl podle, tak aby tento cílený odstřel největší porevoluční politické naděje co nejvíce vypadal jako naše vlastní selhání. Byla to zrada Kristýny Kočí, Jaroslava Škárky a Stanislava Humla, byla to zrada Karolíny Peake, Pavla Dobeše a Dagmar Navrátilové. V prvním případě to byl podlý podraz zrežírovaný Petrem Tluchořem a v druhém případě tupá mocichtivost Karolíny Peake.

Nebyl to Radek John, kdo zradil voliče, nebyl to Radek John, kdo se nechal zlákat penězi a posty, nebyl to Radek John, kdo se zpronevěřil programu. Byli to slabí lidé v jeho okolí. Byli to lidé, jejichž podlost většina ze současné české společnosti dnes právem odsuzuje. Nebyl to člověk, který na ministerstvu vnitra dokázal v krátké době přijmout více protikorupčních opatření než všichni jeho předchůdci a nástupci dohromady.

John nešel do politiky pro peníze a slávu, nešel tam pro osobní seberealizaci. Šel do politiky jako jeden z nás občanů, který v sobě našel dost odvahy proto, aby nemluvil, ale konal. Nedokázal zdaleka vše, co jsme slíbili či měli v plánu. Avšak neshrbil hřbet. Čestně realizoval své sliby, dokud mohl.

Radek je pro mě člověkem, jehož osobní odvahu a nesobeckost upřímně obdivuji. Je mi zle z toho, jak ho lidé, kteří mají sami máslo na hlavě, dokázali precizně mediálně zničit a je mi velmi smutno z toho, kolik z Vás tomuto dovedlo uvěřit. A to, že Radek po takovéto zkušenosti v sobě dokázal najít vnitřní sílu a odhodlání k tomu, aby i nadále hájil před mocnými tohoto systému běžné občany naší země, kteří ho ve své většině nedokázali pochopit a ocenit, ho činí v mých očích skutečným hrdinou dnešní doby.  Za ty roky společné práce se pro mě stal osobně blízkým přítelem, učitelem a vzorem. A já jakožto jeho žák vím a dobře cítím ten obrovský psychický tlak na člověka, který přes veškerou nepřízeň okolností je nadále odhodlán dělat správnou věc.