Vážené kolegyně, kolegové,

já bych se prostřednictvím pana předsedajícího chtěl zeptat kolegů, kteří tady mluvili přede mnou, o jakém volném obchodu to tady mluví. Já pracuji v potravinách třicet let. Dvacet z toho bojuji s markety. Před deseti lety jsem to uzavřel a odešel jsem z nich. Je to jenom nátlak, nátlak, nátlak. A takto žijí naši zemědělci. Já nevím, o jakém volném obchodu mluvíte, když jednotlivé státy mají různé dotační pobídky jak od samotné Evropské unie, tak od jednotlivých států. Tady jste to slyšeli jasně. A nevím, o jakém volném obchodu mluvíte, když ten market si rozhodne, co nakoupí. Od českého dodavatele nechce mrkev za 1,50, ale za 10 ji koupí z Holandska, aby ji za 20 prodal našim spotřebitelům. Takhle to je.

Od našich výrobců koupí máslo za 22 korun a prodává ho za 40 a od německých a jiných ho koupí za 30 a prodává za 32. Co to je za volný obchod? Takhle si představujete soutěžení? No to v žádném případě není. To je jenom tlak a využívání českých výrobců na to, aby si plnili oni svoje zisky. Je to logický. Každý řetězec má své vlastní dodavatele, které vlastní v tom zahraničí. Takže je to logický. On chce prodat svoje zboží, které vyrobil v Německu, v Rakousku, kdekoli jinde. A z jednoho prostého důvodu. Protože tam si dobře uvědomí, že když nebudou mít práci na vesnici, tak ta vesnice bude vypadat jako u nás!

Děkuji za pozornost.