Víte, jaký je rozdíl mezi mezi demokracií  a policejním režimem? V demokracii vlády padají, protože jsou s nimi nespokojení voliči. Ve vojenských a policejních režimech vlády padají, protože je s nimi nespokojený nějaký policejní důstojník. Nebo magnát, do jehož vlivu takový policejní důstojník spadá. 

 

 V České republice bychom asi jen obtížně hledali někoho, kdo byl s Nečasovou vládou spokojen. Porušila všechny volební sliby, zvyšováním daní utlumila ekonomiku, připravila o práci desetitisíce lidí, a novým nezaměstnaným omezila podpory (na které předtím roky řádně platili sociální pojištění), zpackala důchodovou reformu, idiotskými regulacemi poškodila celá odvětví a poslala desítky miliard korun bruselským byrokratům a německým bankéřům. Předala další pravomoci bruselským byrokratům a podepsala jim šek na neomezenou sumu. Hovoří pro ni vlastně jediný argument – Sobotkova vláda nejspíš bude ještě mnohem horší. Ale takový argument nestačí. 

 

 Zkrátka. Je dobře, že Petr Nečas jako premiér končí. Ale je velmi špatné, že to není na základě volebního debaklu, ale na základě rozhodnutí „partičky podplukovníků“ a jednoho zkorumpovaného soudce. 

 

 Stačí shrnout, na základě jakých obvinění se v posledních dnech zatýká a uvalují se vazby. 

 

 Pár poslanců dostalo „trafiky“ ve státních podnicích. To je něco, co už bylo všeobecně známo a co by měli ocenit voliči. Líbí se vám takové přidělování funkcí? Volte Petra Nečase a Miroslava Kalouska znovu! Nelíbí se vám? Volte někoho jiného! Není žádný důvod, proč by místo voličů měla rozhodovat policejní komanda. 

 

 Druhá část obvinění je ještě banálnější. Pokud paní Nagyová neměla pravomoc úkolovat rozvědku (a ona tu pravomoc neměla), nemohla tuto pravomoc zneužít. K žádnému trestnému činu ani přečinu nemohlo dojít. Porušení pravidel se mohli dopustit pouze šéfové rozvědky, pokud přijímali rozkazy od někoho, kdo k tomu neměl oprávnění. To se příště nechají úkolovat od vrátného na úřadu vlády? Nebo od sekretářek na jednotlivých odborech? 

 

 Obě obvinění jsou zkrátka úplně pitomá. Každý, kdo je schopen nad záležitostí přemýšlet aspoň dvě minuty, musí vidět, že nejsou opodstatněná a že policisté nemají vůbec nic. Tím lze také vysvětlit přesouvání případu mezi kraji. Hledali prokurátora a soudce, který je ochoten takovou zjevnou nehoráznost přikrýt. 

 

 Jak je tedy možné, že přesto přinesla konec vlády? Síla policejního zásahu je v úzké koordinaci s největšími médii. Policisté správným způsobem pózují a poskytují novinářům důvěrné informace, média jim za odměnu poskytují krytí.  Vznikla tak koalice, která je schopná bez problémů zničit úplně jakéhokoliv politika. Po čase sice celé obvinění padne, ale to už ničí politickou kariéru neobnoví. 

 

 Generální zkouškou byl proces proti Vítu Bártovi. Nic neukradl, nikomu nepřihrál státní zakázku, nikoho nevydíral, nedopustil se ani ničeho amorálního. Přesto byl odsouzen. Soudce Šott se během procesu okázale prezentoval, poskytoval rozhovory a dal médiím, co chtěla. Získal si tak vliv, který se mu bude hodit, až bude usilovat o vyšší funkci. Petr Nečas se tehdy Víta Bárty nezastal. Skoro by se mi chtělo něco napsat o Božích mlýnech. 

 

 Základní poučení z případu Nečas zní: Nezáleží na tom, jak moc naštvete voliče. Jediné, na čem záleží, je vůle oligarchů s vlivem na velká média. Vzkaz je tak určen především příští vládě: Neodvažujte se zkřížit cestu Bakalovi, Babišovi a jim podobným. Můžete skončit ještě týž den. 

 

 Mimochodem, v České republice je prý ročně rozkrádáno 100 miliard korun. Nikdo z podezřelých ovšem mezi zatčenými ani obviněnými není. Jsou jen dvě možná vysvětlení. Buď se u nás ve skutečnosti nekrade nebo takové „drobnosti“ nepředstavují pro protikorupční policii prioritu. 

 

Petr Hampl je členem Svobodných