Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, milé kolegyně senátorky, milí kolegové senátoři. Dovolte mi, abych vás seznámil s poslaneckou novelou zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Tuto novelu jsme společně s kolegy předložili v loňském roce a reagovali jsme právě na podnět Národní rady osob se zdravotním postižením, ale reagovali jsme také na aktuální situaci v době už nastupující pandemie covid-19. Naše náměty reagovaly na některé poznatky z praxe týkající se agendy průkazů osob se zdravotním postižením. Tím základním cílem novely, který jsme si stanovili, bylo trošičku zjednodušit agendu zejména při posuzování trvalého nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením a také potom při samotné výměně průkazu. Ten průkaz potom jako veřejná listina má omezenou platnost, u dospělých je to 10 let, a i tam jsme se snažili navrhnout zjednodušení.

Rád bych vás tady seznámil s těmi navrhovanými změnami v původním návrhu, potom se zmíním ještě o pozměňovacím návrhu, který jsme předložili ve 2. čtení společně s paní kolegyní Alenou Gajdůškovou, bylo to po konzultaci s ministerstvem práce a sociálních věcí.

První úprava, kterou jsme v zákoně navrhli, bylo jasně vydefinovat skupiny zdravotně handicapovaných, kteří mají trvale nepříznivý zdravotní stav, a je potřeba říci, že i trvale nepříznivý funkční stav, a to tak, aby bylo v zákoně jasně definované, že tyto skupiny osob mají trvalý nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením. Rovnou říkám, že není cílem tuto skupinu rozšiřovat, už dnes je to zhruba 80 % držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením, kteří mají trvalý nárok. Ale šlo nám o to, aby to bylo jasně vydefinované v tom smyslu, aby nedocházelo k jinému přístupu napříč kraji, to znamená, aby nedocházelo k situaci, kdy v jednom kraji osoba s podobným postižením jak toho zdravotního stavu, s podobným stavem toho celkového zdravotního stavu, i toho funkčního postižení, při výměně průkazu, musela jít na kontrolní vyšetření a naopak v jiném kraji nemusela. To znamená, pokud to bude v zákoně jasně vydefinováno, měl by být rovný přístup ke všem osobám zdravotně handicapovaným, tzn. ty diskrepance v tom přístupu by se měly odstranit.

Druhou změnou, kterou jsme navrhli, je pak samotná výměna toho průkazu, a teď už mám na mysli tu průkazku jako veřejnou listinu, tzn. tu kartičku, která se po 10 letech vyměňuje z důvodu změny biometrických údajů. Tam opět navrhujeme, aby osoby, které již mají přiznaný trvalý nárok na průkaz jako takový, nemusely absolvovat kontrolní posouzení, protože berme to tak, že jak pro samotné ty zdravotně postižené, tak pro jejich rodiny jsou návštěvy jak odborných lékařů, tak potom to posouzení lékařskou posudkovou službou zatěžující. Pokud ten stav je trvale nepříznivý a neměnný, považujeme to za zbytečné.

Poslední změnou, kterou jsme navrhovali, je určité zautomatizování výměny té průkazky a v podstatě i prevence toho, aby někteří poživatelé tohoto průkazu nezapomněli na to, že jim končí platnost průkazky, to znamená, aby v předstihu byl ten zdravotně handicapovaný upozorněn a potom mu došlo automaticky k výměně průkazky.

Náš návrh získal podporu sociálního výboru, poté se rozběhla diskuse s ministerstvem práce a sociálních věcí, protože tam nebyl úplně soulad, já to tady seriózně říkám, nakonec jsme dospěli k určitým úpravám toho našeho původního návrhu, spíš legislativně technickým, nad rámec toho jsme načetli už mnou zmiňovaný pozměňovací návrh s kolegyní Gajdůškovou, který rozšířil penzum změn v návrhu zákona.

Kromě některých procesních a zase spíš legislativně technických tam jsou dvě podle mého názoru významné změny, a ty bych zde zmínil.

Do působnosti zákona se nově dostávají dvě skupiny osob se zdravotním postižením. Jednak to jsou zdravotně handicapovaní, kteří mají těžkou formu demence, která je zároveň provázena těžkou poruchou mobility. Pro tyto zdravotně postižené bude možné, jejich rodiny budou moci nově žádat o příspěvek na některé pomůcky, kde doposud na ně žádat nemohly, jako příklad uvedu třeba stropní zvedák nebo schodolez. Podle mého názoru je to velmi významná pomoc osobám nebo respektive hlavně rodinám, které se v domácím prostředí starají o takto těžce handicapované.