Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře,

bylo toho řečeno hodně ať už k věci, nebo ne tak úplně k věci. Já jako geolog, který se zabýval vodou dlouhé roky, bych se zase vrátil zpátky k meritu věci a možná kousek od těch ryb bych se vrátil k té vodě, protože voda je pořád to nejcennější, co tady máme.

My bychom měli v první řadě z toho, co se stalo na Bečvě, ale nejenom na Bečvě, hledat poučení, protože když jsem dostal první zprávy o neštěstí na Bečvě, tak jsem si samozřejmě nemohl nevzpomenout na jednání, která jsem vedl na Ministerstvu zemědělství, když se chystal ústavní zákon o ochraně vody, kde jsem zdůrazňoval, že vodu je nutné chránit nejenom před přírodní katastrofou, ale i před lidským zásahem, před zlým úmyslem. Samozřejmě při pohledu zpátky časově si uvědomuji, kolik takových katastrof jsme tady mohli mít, např. kdyby došlo k povolení těžby zlata, ať už na Mokrsku nebo v Kašperských horách, protože samozřejmě katastrofa, která byla v Rumunsku na Baia Mare, kde došlo k protržení hráze reakčního jezírka s kyanidy a otrávili Tisu 200 kilometrů do posledního půlce, tak samozřejmě to je takový nejkřiklavější případ toho, jak lidská nedbalost, lidská arogance a řekl bych lehkomyslnost můžou skutečným způsobem spáchat velké katastrofy.

Ta otázka bezpečnosti vody u nás dostává tím pádem samozřejmě úplně jinou důležitost. Jedná se o strategickou surovinu, jedná se z hlediska naší bezpečnosti, národní bezpečnosti, státní bezpečnosti o jednu z nejdůležitějších věcí. A my bychom to poučení měli hledat i v tom, jakým způsobem umožňujeme orgánům, které mají na starosti jak ochranu vody, tak vyšetřování případných znečištění, neštěstí, katastrof, jak jim umožnit, aby mohly pracovat lépe, pružněji, intenzivněji, a jak současně ale hledat nástroje, jak je motivovat k tomu, aby nic nezanedbaly.

Takže pojďme se podívat v rámci celé kauzy právě na širší souvislosti s Bečvou, protože, jak říkám, Bečva je případ, který se může stát na kterékoli řece, na kterémkoli vodním toku, ať už je to důležitý zdroj pitné vody, nebo průmyslových vod. Takže hledejme systém, jak ho můžeme zlepšit, jak ho můžeme udělat daleko efektivnější a rychlejší. Protože myslím si, že to je i to, o čem mluvil částečně kolega Ondráček, že my tady nejsme od toho, abychom policii překáželi, my bychom jí měli pomoct, my bychom jí měli pomoct tak, aby skutečně měla dostatečnou motivaci i pravomoci k tomu, aby fungovala dostatečně efektivně a pružně.

Jak jsem říkal, bylo toho řečeno moc, já to nechci protahovat, protože ta diskuse přece jenom se trošku vinula jiným směrem. Ale nezapomínejme při diskusi o rybách na to, že to je voda, o co jde, že to je voda, kterou musíme chránit stůj co stůj, protože koneckonců na aktivitách zahraničních koncernů, které tady vodní zdroje využívají naplno a své horentní zisky, které z toho mají, posílají do zahraničí, je vidět, že ony si tu důležitost a tu váhu, nejenom ekonomickou, ale i společenskou a strategickou, uvědomují naplno. Takže prosím, chraňme vodu.

Děkuji vám.