Aktuálně je rodičům vyplácena krizová podpora ve výši 70 %. Cílem poslaneckého návrhu je dorovnat částečně výpadek stálé mzdy, způsobený trvajícími restrikcemi. Novela zahrnuje i změnu věkové hranice u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Nárok na ošetřovné by se tak rozšířil i o rodiče nezaopatřených dětí, které potřebují mimořádnou péči při on-line vzdělávání, s nimiž dosud vládní verze zákona nepočítala. Pokud bude předloha schválena, bude ošetřovné vyplaceno zpětně od 1. března, kdy došlo k plošnému uzavření všech škol.

„Chceme jít cestou kompromisu a pomoci rodičům, kteří musí zůstat kvůli uzavřeným školám s dětmi doma. Dosavadních sedmdesát procent je pro většinu rodin nedostatečných. Distanční výuka s sebou nese zvýšení nákladů, které rodiče kvůli výpadku svých příjmů už nedokáží pokrýt a prohlubuje se tím zátěž jejich rodinných rozpočtů. Navýšení na 80 procent jsme navíc navrhovali už v říjnu, kdy ho vládní poslanci odmítli. Dále jsme také navrhovali i rozšíření věkové hranice pro všechny děti na prvním stupni, v rámci co nejrychlejšího projednání ale akceptujeme zanechání současných deseti let,” vysvětlila podobu novely Věra Kovářová (STAN).

„O ošetřovné od začátku roku požádalo 150 tisíc rodin, zhruba jen třetina těch, kteří na něj mají ze zákona nárok. Důvodem je obava ze ztráty příjmů. Při platu 25 tisíc korun hrubého přichází totiž každý měsíc rodinný rozpočet o 5 tisíc korun. Ztráta příjmů se bohužel u pečujících rodičů projeví i v budoucnu. Například míra nezaměstnanosti žen roste během pandemie výrazně rychleji, než je tomu u mužů,” dodala Olga Richterová (Piráti).

Poslanecká předloha zákona navrhuje zahrnout do vyplacení ošetřovného i rodiče, jejichž děti nejsou schopny se o sebe v plném rozsahu postarat na srovnatelné úrovni, jakou by jim poskytla péče školského či obdobného zařízení. Do takové skupiny patří nově i děti nad deset let.