Čím se však vyznačují debaty po spáchání takovéhoto činu? Obvykle se neřeší skutečné příčiny, ale nastupuje emotivní debata o držení zbraní. Ministr vnitra Milan Chovanec již přemýšlí, jak počet legálních držitelů zbraní omezit. Měli bychom ale uvažovat s chladnou hlavou. Omezování zbraní by spíš nahrálo zločincům.

Politici jsou těmi, kteří debatu o právu mít zbraň, začínají. Celý rok si obvykle mnoho z nich nevzpomene, že nějaké zbraně existují, ale jakmile přijde masivní mediální pokrytí případu jako ten v Uherském Brodě, silná vyjádření rychle přicházejí. Zkusme se podívat na celou věc střízlivě a bez emocí.

Zákazy neplatí pro zločince

V diskuzi o zbraních je potřeba hned ze začátku zdůraznit jednu věc. A to, že člověk, který má špatné úmysly, si zbraň opatří vždy. Bez ohledu na zákazy a zákony. Jakákoliv regulace a omezování práva se bránit se tedy týká jen těch poctivých, kteří mají svou zbraň získanou legálně a zaregistrovanou. Proto se také v ČR počet zločinů spáchaných legálně drženou zbraní pohybuje na hranici statistické chyby. A je to naprosto logické – kolik zločinců půjde spáchat trestný čin s pistolí, kterou má v evidenci policie? Pokud to nebude ojedinělý případ duševně nemocného člověka, jako v Uh. Brodě, tak mnoho asi ne. Znovu tedy zdůrazňuji, zákazy zbraní se týkají jen lidí bezúhonných.

Více zákazů – více bezpečí?

Je mi jasné, že pro člověka, který se zbraněmi nikdy nezabýval, toto může znít logicky. Ale zeptejme se sami sebe - kde nás spíše někdo napadne? Tam, kde si je zločinec jistý, že slušný člověk zbraň mít nesmí nebo v situaci, kdy neví, kdo se mu může postavit? Abych nemluvil naprázdno, podívejme se na statistiky zločinnosti ze Spojených států, kde právo držet zbraň je zakotveno přímo v ústavě, avšak politici se k tomuto také staví různě. Ve státech, kde jsou zbraně omezovány a regulovány rozhodně nepozorujeme větší bezpečnost, méně vražd a násilných trestných činů než v těch, kde je svoboda zbraně držet. Jako nejméně přívětivé ke zbraním označují jejich zastánci Washington, D.C., New York nebo Kalifornii. Naproti nim stojí Kentucky, Aljaška, Arizona, Utah a o několik příček níže, známý Texas (G&A, 2014, Simpson, 2015).

Porovnáme-li dva velké jižní státy, Kalifornii a Texas, nemůžeme dojít k závěru, že Kalifornie je díky omezování zbraní bezpečnější. Podle statistiky FBI se v Kalifornii stane ročně okolo 150 000 násilných trestných činů a 1750 vražd. V Texasu však tato čísla nejsou nijak vyšší – 105 000 násilných tr. činů a 1140 vražd. Musíme samozřejmě použít čísla zohledňující počet obyvatel a zjistíme, že v přepočtu na 100 tis. obyvatel náleží pro Kalifornii 396 násilných činů a 4.6 vražd. Pro Texas jsou tyto údaje 399 a 4.3. Procento držitelů zbraní je v Kalifornii okolo 21 % a v Texasu 36% (US Liberals, 2014, údaje z r. 2013).

V ozbrojené společnosti je bezpečněji

Podle argumentů odpůrců zbraní by v Texasu mělo být mnohem více nebezpečno, avšak oficiální údaje to rozhodně nepotvrzují. Ještě lepší příklad ukazují striktní hlavní město Washington a Kentucky, které je více liberální než Texas. Za rok 2013 vychází v přepočtu na Kentucky 198 násilných trestných činů a 3.8 vražd, zatímco v přeregulovaném D.C. je to 1281 a 15.9! Tedy šestinásobně více násilí a vražd (FBI Crime Report, 2014). Jen pro zajímavost dodám, že v Kentucky vlastní zbraně okolo 45 % obyvatel a ve Washingtonu je to pod 5 % (US Liberals, 2014).

Co doporučit závěrem? - Hlavně chladnou hlavu

Emotivní a lidově uchopitelné otázky jako zbraně jsou a budou vždycky kontroverzní záležitost. Politici musí vykázat činnost, lidé jsou nervózní a to je ideální prostředí pro zakazovače všeho druhu. Nejdůležitější je však hledět na fakta. Osobně rozumím všem rozhořčeným argumentům, že zbraně jsou zlé a musíme něco dělat. Jenže zbraň sama o sobě nikomu neublíží. Zlí jsou jen lidé, kteří je zneužijí, a proto ti hodní musí mít možnost se proti nim bránit. V České republice máme pořád jeden z nejlepších systémů pro udělování zbraní, tak si to nenechejme několika populisty zkazit.