Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, dámy a pánové, jak víme, tak ta současná epidemiologická situace je závažná, nadále je tedy nepříznivá, trvá ten komunitní přenos a z toho plyne i rostoucí, respektive extrémně riziko pro zátěž nemocničního systému.

K těm konkrétním věcem, které se teď dějí. Dochází vlastně k přepínání řady nemocnic postupně, někde se to děje i v celých krajích do systému hromadného ohrožení osob, kde vlastně se dá zjednodušeně říct, že celá ta nemocnice přejde do režimu jedné jednotky intenzivní péče, ve které se léčí pouze intenzivní, nebo poskytuje pouze neodkladná po (nesrozumitelné) intenzivní péče, ať už pacientům s covidem nebo bez covidu. Dochází také ke změně rozložení personálu v těch jednotlivých zařízeních, kde je ponechán minimální ještě bezpečný počet personálu. Jinými slovy. Tam, kde by dříve třeba bylo sester několik na daný počet lidí, tak je tam teď ten minimální, který je ještě bezpečný, tím se získává také část toho personálu.

Dochází k redistribuci personálu uvnitř nemocnic a k reprofilizaci lůžek. Ode dneška platí rovněž pracovní povinnost pro řadu profesí, kterou mohou vyhlásit hejtmani nebo primátor hlavního města Prahy a zítra připravujeme ještě také po dohodě s vedením vysokých škol a s Ministerstvem školství pracovní povinnost. Snažíme se to dělat citlivě, ale vyhnout se tomuto nejde, i pro studenty středních a vysokých škol v oborech, které mohou pomoci. Tímto získáme další kapacity pro tu stávající péči. Problémem není nedostatek lůžek, nedostatek prostoru, nebo nedostatek ventilátorů a podobných zařízení, těch je dost, a toto bylo konzultováno i se státními rezervami, problémem je opravdu personál.

Tím, jak je naplňována ta pracovní povinnost, tak mají - a dneska odešel i v tomto smyslu jak ústní komunikace tak dopis - jednotlivé nemocnice povinnost stanovit přesně potřeby, které mají, to znamená, o kolik jsou schopny navýšit počet těch jednotek nebo lůžek intenzivní péče a kolik k tomu potřebují personálu, což je následně komunikováno s vedením toho kraje, který toto prostřednictvím pracovní povinnosti zajistí. Ptal jste se také na využití ostatních kapacit, které jsou mimo zdravotnická zařízení intenzivní péče, kam správně uvádíte patří např. i lázeňská péče. Jedná se o zařízení, kde budou moci být hospitalizováni tzv. lehcí pacienti poté, co budou překládáni z nemocnic intenzivní péče a právě i tato lázeňská zařízení mají možnost zažádat o podporu personálu formou té pracovní povinnosti, protože po diskuzi s těmito zařízeními a s jejich asociacemi a vedeními je pravda, že v rámci toho stávajícího stavu tato zařízení nedisponují dostatečně kvalifikovaným a dostatečně v počtu personálu.

Toto je situace, tak jak je řešena nyní, jakou by měla během několika dnů přinést změnu v počtu nebo v kapacitě těch lůžek intenzivní péče v České republice, což je zásadní kritérium. Kromě toho jsou rovněž nastaveny možnosti transportu pacientů zejména do okolních zemí. Tato možnost existuje, je aktivována, zatím nebyl vydán do toho systému EVRS žádný konkrétní požadavek, takže žádný takový pacient nebyl převezen. Nicméně všechny nemocnice dostaly informace o tom, jak se k takovéto pomoci dostat, co to přesně znamená, mají k tomu manuál. Navíc byla ještě nabídnuta i pomoc z mimoevropskou unií ze Švýcarska, která může být aktivována v případě potřeby od 6. 3. v počtu dvaceti lůžek intenzivní péče, kde by si transport zařídilo Švýcarsko samo.

Takže toto je ten plán, o kterém mluvíte. Je založen na redistribuci péče, reprofilizaci zařízení a zvýšení počtu personálu, což je to základní, s čím musíme teď počítat.