Nemocnice na pokraji finančního kolapsu, pacienti, kteří kvůli poplatkům zvažují, zda si mohou návštěvu lékaře dovolit a krachující lázně ve jménu zlatého telete úspor. Podstatně důležitější než nápady ve stylu zrušíme deset tisíc lůžek je, podle mého názoru, zabezpečit lidem dostupnou zdravotní péči.

Zdravotnictví je potřeba finančně stabilizovat, proto je nutné napravit rádobyreformy, jenž se v praxi ukázaly jako destruktivní. Jestliže jsme se rozhodli jít cestou zrušení poplatků, musíme tomu přizpůsobit i okolnosti a upravit legislativu tak, aby odpovídala situaci před zavedením poplatků. Pokud bychom to neudělali, dostali bychom systém znovu na pokraj kolapsu.

Systém poskytování zdravotní péče je u nás na velmi vysoké úrovni, lidé mají k dispozici prostředky sofistikované léčby, o jakých si v některých jiných zemích mohou nechat jenom zdát. To samozřejmě stojí nás všechny peníze. Paradoxně pokud srovnáme, kolik peněz dávají do zdravotnictví ostatní země EU a ČR, zjistíme, že rozhodně nepatříme mezi marnotratné země. Za léky se tady utrácelo víc než je nutné, problém byl ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, žáby na prameni, které brzdily miliardové úspory jsem již odstranil, mám tendenci problémy řešit ne o nich pouze diskutovat.

Ujasněme si pojmy a dojmy, zdravotní pojišťovny tady skutečně nejsou od toho, aby dozorovaly hospodaření nemocnic, to je povinnost jejich zřizovatele - státu, kraje či města. Lékař bude mít vždy více odborných informací než pacient, proto rozhoduje o tom, jaká bude u konkrétní indikace nejvhodnější léčba.

Já zase nerozumím postoji pravicového komentátora, který rozporuje situaci, kdy si vrcholový manažer po více než deseti letech může dovolit stavbu rodinného domu notabene za přispění manželky a úvazku v podobě hypotéky. Není pravda, že mám problém prokázat, jak jsem si na dům vydělal. Lavírování s touto skutečností proto považuji za faul, už proto, že jako jeden z mála členů vlády jsem doložil své příjmy za posledních deset let.