Dámy a pánové, přeji příjemné odpoledne. Já mám samozřejmě to prokletí, že jsem tady už příliš dlouho, pamatuji už projednávání několika takovýchto úprav a novel stavebního zákona. Vzpomínám si na tu, kterou jsme projednávali v roce 2017. Možná si někteří vzpomenete, že tehdy se mluvilo o tom, že musíme změnit stavební zákon, protože stavební řízení je pomalé a že jsme někde tuším, tehdy se říkalo, na 136. místě na světě. No takže jsme udělali úpravu v roce 2017 kvůli tomu, abychom postavení České republiky v tomhle žebříčku zlepšili a abychom řízení zrychlili. Výsledek byl docela v rozporu s tím, co jsme si tady vytyčili, protože se postavení ještě zhoršilo. Takže mám skutečně zkušenost s tím, jak je to těžká norma, dokonce jedna z nejtěžších pro Sněmovnu a mám pocit, že už to platí skoro takových nějakých 25 let. Takže to je důvod, proč teď vystupuji i v této fázi, protože mám prostě obavy z toho, co si tady slibujeme a jak pak ta kreativita a výsledky se zcela míjí s účinkem u výsledku.

A také nyní ten počet a povaha pozměňovacích návrhů ke stavebnímu zákonu i k tomu doprovodnému změnovému zákonu, kterým se máme zabývat, to všechno mě vede k tomu, abych tady znovu ještě zvedl několik zásadních myšlenek, které bychom možná měli vědět, než budeme mačkat ta hlasovací tlačítka.

Chtěl bych se tady zmínit o třech okruzích těch pozměňovacích návrhů, kterým bych za sebe věnoval tedy tu největší pozornost. Ten první. Ten první okruh, o kterém bych chtěl mluvit, je zavedení automatického vydání povolení stavby, které nově předpokládá ustanovení § 196, návrhu stavebního zákona, a navazující pak přezkumné řízení v tom navrhovaném § 197, stavebního zákona. Tak, jak to ve svém pozměňovacím návrhu předkládá pan kolega Kalous. Jedná se o společné hlasování o návrzích F26 a F27.

I přes změnu nadpisu ustanovení § 196, stavebního zákona, jde v podstatě dle mého názoru o vrácení takzvaného automatického povolení do stavebního zákona. Prostým srovnáním toho návrhu v podobě předložené v listopadu 2019 do připomínkového řízení a toho textu toho daného dne z pozměňovacího návrhu dojde každý k závěru, že až na několik nepodstatných drobností to je vlastně totožné řešení.

Takže podle důvodové zprávy k návrhu stavebního zákona ten předkládaný návrh vychází z předpokladu zachování těch dosavadních nastavených standardů v oblasti ochrany architektonického dědictví tak, jak je Česká republika vázána tou Úmluvou o ochraně architektonického dědictví Evropy. Takže k tomu se tedy jakoby hlásíme. Jedná se o ta opatření k ochraně architektonického dědictví, nebo předcházení znetvoření, chátrání, nebo demolici chráněných statků. A co já tady tvrdím, je - to je ta první moje zásadní připomínka - že není vůbec zřejmé, jak automaticky vygenerovaným rozhodnutím lze předejít znetvoření, zchátrání nebo demolici, statků chráněných na základě oné zmíněné úmluvy, ke které tvrdíme, že se hlásíme.