Způsob a kritéria hodnocení jednotlivých projektů v rámci nového investičního nástroje REACT-EU je společným dílem 29 zástupců Monitorovacího výboru IROP. Finální hodnotící kritéria, která jsou v příloze této tiskové zprávy, odsouhlasili i zástupci krajů. Je proto paradoxní, že kritika způsobu hodnocení přichází právě z krajů. Je potřeba zdůraznit, že hodnocení projektů ale ještě ani nezačalo. Nikdo v tuto chvíli tedy nemůže vědět, zda uspěl nebo ne. Zatím jde jen o seznam projektu v pořadí, v jakém přišly.

Za Asociaci krajů ČR pro oblast zdravotnictví je ve výboru i zástupce kraje Vysočina, s náhradníkem za Liberecký kraj. Je proto s podivem, že právě tyto dva kraje nyní nejvíce protestují. Při projednávání kritérií tyto kraje alternativní návrh nevznesly.

„Je zcela absurdní, že si nyní někteří hejtmani stěžují a napadají pravidla, proti kterým nejen že nevznesli od července 2020 žádnou připomínku, dokonce se na jejich vytváření prostřednictvím zástupců Asociace krajů v rámci koncepční skupiny Ministerstva zdravotnictví a monitorovacího výboru sami podíleli“, říká náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád.

MMR opakovaně a důrazně odmítá, že jsou hodnotící kritéria nastavena tak, že by o úspěšnosti žádostí rozhodoval jen čas jejich podání. Projekty musí splnit celkem 23 závazných kritérií. Teprve ve chvíli, kdy získají předložené projekty stejný počet bodů, přichází na řadu kritérium času podání. Cílem stanovení tohoto způsobu hodnocení byla co největší transparentnost a maximální redukce subjektivních kritérií.

MMR převzalo výsledek jednání koncepční skupiny Ministerstva zdravotnictví, jehož se účastnili nejdůležitější zřizovatelé nemocnic, tedy zástupci krajů a Ministerstva zdravotnictví. V této pracovní skupině zastupovali Asociaci krajů ČR pan hejtman Čunek (1. jednání), dále hejtman Netolický ( 2. a 3. jednání) a hejtman Kuba (3. jednání).

Jak se kritéria hodnocení stanovovala
Na prvním jednání této koncepční skupiny byl prezentován návrh Ministerstva zdravotnictví, který specifikoval, které obory péče by měly být podpořeny a s jakým limitem absolutní částky celkové dotace jedné nemocnici. Tento návrh zaručoval co nejširší pokrytí republiky investičními prostředky na uvedenou zdravotní péči. Na druhém zasedání koncepční skupiny vzešel požadavek na rozvolnění pravidel od zástupce krajů, došlo tedy ke zvýšení finančních limitů na projekt. Podle původního návrhu Ministerstva zdravotnictví měl být tedy limit na jednotlivé projekty ale nižší, což mělo „ochránit“ menší nemocnice a zajistit regionální dostupnost péče, nicméně Asociace krajů požadovala navýšení těchto limitů, a zároveň poukázala na to, že není vhodné hledat alokační klíč mezi kraji.

MMR bude usilovat o další prostředky pro neúspěšné uchazeče
Cílem MMR je, aby peníze získalo co největší množství oprávněných žadatelů. Proto bude na podzim usilovat o další prostředky ve výši 5 až 6 miliard korun. Ty by bylo možné přidělit projektům, na něž se v této výzvě nedostalo.
Podrobná reakce MMR k této problematice byla zveřejněna ZDE.

(převzato z Profilu)