Konvergenční program popisuje záměry a cíle hospodářské politiky pro roky 2021 až 2024 zasazené do makroekonomického kontextu. Nyní bude zaslán a Evropské komisi k posouzení a Radě Evropské unie k vydání doporučení.

V roce 2020 klesl výkon české ekonomiky o 5,6 %. Krizí byla přímo dotčena odvětví maloobchodu a služeb, nicméně prostřednictvím dodavatelsko-odběratelských kanálů a nižší poptávky byla nakonec zasažena většina ekonomiky. Hlubšímu propadu zabránila protikrizová fiskální opatření, kterými se část nákladů a ztrát soukromého sektoru přenesla na stát. Cenou za potlačení epidemie a zmírnění socioekonomických dopadů bylo v podmínkách hospodářské recese výrazné deficitní hospodaření veřejných financí. V minulém roce hospodařily veřejné finance České republiky se schodkem 6,2 % HDP a zadlužení dosáhlo výše 38,1 % HDP.

V letošním roce očekáváme, že snížené daňové příjmy a výdaje spojené s pokračováním protiepidemických opatření, vakcinací, stimulací ekonomiky či s kompenzacemi by měly prohloubit deficit veřejných financí na 8,8 % HDP a dluh vzrůst na 44,8 % HDP. Oproti tomu by se v roce 2022 měla již naplno projevit síla zotavené ekonomiky, podpořená jak končícím víceletým finančním rámcem, tak prostředky z nástroje Evropská unie příští generace. „Ekonomika s dynamikou 3,7 % by již měla vykompenzovat pokles roku 2020, a proto je i vhodný čas začít s konsolidací veřejných financí,” říká ministryně financí Alena Schillerová.

„Jsem přesvědčena, že zodpovědná fiskální politika nedovoluje čekat, až nás upozorní první značka “zpomal”. Proto je součástí Konvergenčního programu také alternativní scénář, který pracuje s revizí daňového mixu včetně úprav v oblasti spotřebních daní, revizí zdanění globálních společností a pokračování důsledné redukce daňových výjimek. Počítáme také s odlišným očekáváním ohledně realizace evropských projektů. Za sebe dodávám, že bych chtěla v příštím období provést důsledný audit agend a zaměřit se na další racionalizaci veřejné správy,” uzavírá Alena Schillerová.