Protest proti imigrační politice Evropské unie proběhl v úterý 29. září na zlínském náměstí Míru. Účastníci akce měli možnost podepsat petici za vyhlášení referenda o vystoupení České republiky z EU. Organizátorům ze Strany svobodných občanů se podařilo získat více než tři stovky podpisů.

Svobodní demonstrací reagovali na tzv. krizový relokační mechanismus, tedy povinné přerozdělování uprchlíků podle kvót, které před několika dny odsouhlasili evropští politici. „Už jen název krizový relokační mechanismus svědčí o určité nelidskosti těch, kteří rozhodují. Lidé přeci nejsou jen kolečka v mechanismu,“ předeslal Tomáš Pajonk, předseda Svobodných ve Zlínském kraji.

S kvótami přijdou problémy

Podle Pajonka se s přijetím kvót pojí tři okruhy problémů, se kterými se Česká republika musí vypořádat. Prvním z nich je snaha EU prosadit v legislativách jednotlivých členských států benevolentnější pravidla pro přisuzování statutu uprchlíka, respektive azylanta.  „Mezi uprchlíky by nebyli zahrnováni pouze lidé, kteří utíkají z války. Ale také ti, kdo jsou soustavně v ekonomickém či jiném tlaku. To je šílené. Statut uprchlíka by mohl získat téměř každý člověk na Zemi,“ upozornil Pajonk.

Další problémem kvót je narušování suverenity států. „K porušení tzv. principu subsidiarity jednoznačně došlo. EU má nyní jedno centrální řešení pro všechny. Nebude žádný prostor pro náš stát si o čemkoli rozhodnout,“ uvedl Pajonk.

Nejzávažnějším problémem kvót je podle předsedy zlínských svobodných vytvoření příkopů mezi azylanty a zdejší populací. „Obhájci kvót říkají, že přijetím kvót bude ČR konečně solidární. To je nesmysl. Solidarita není, když vás někdo donutí někomu pomoci,“ uvedl Pajonk a dodal: „Uprchlíci k nám přijdou nuceně. Převezou je sem v nějakých vagonech a my je zavřeme do specializovaných center. Budou nás za to pravděpodobně nenávidět. A my budeme nenávidět je. To je evropské řešení.“

Inspirace v Austrálii

Podle Svobodných účinný recept na úspěšné řešení uprchlické problematiky existuje. Austrálie se v minulých letech potýkala s podobnou imigrantskou krizí jako Evropa. A i tam umírali na moři lidé. „Australané začali uprchlíky zachraňovat. Ne ale proto, aby je dopravili do Austrálie a nechali je tam pobírat bohatou rentu. Austrálie se dohodla s některými zeměmi třetího světa, třeba s Papuou-Novou Guineou nebo Kambodžou, kde zbudovala uprchlická centra. Během roku už Austrálie neměla ani jednoho ilegálního imigranta a ani jeden člověk se na moři neutopil,“ konstatoval Miroslav Jahoda, člen republikového výboru Strany svobodných občanů s tím, že současná evropská politika jen nahrává pašerákům.

„Máme tábory ve stabilních zemích v Maroku, Turecku, Jordánsku a jinde. Tam jsou miliony lidí, kteří potřebují pomoci. Ne, že si tady přerozdělíme pár set tisíc šťastnějších, kteří měli deset tisíc euro a těmi si zaplatili cestu do Evropy. Nevidím smysl v tom upřednostňovat ty, kteří zákony porušují a znevýhodňovat ty, kteří zůstali doma a nic neporušili,“ sdělil Jahoda.

„Svobodní nabízí alternativu. Nechceme dopustit, aby se národ rozdělil na tak zvané sluníčkáře a jejich odpůrce. Naopak chceme najít společné řešené krizové situace,“ uzavřel Pajonk.