Kolegyně, kolegové, milá vládo,

já bych vás rád požádal o podporu svého pozměňovacího návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 8003. Jeho obsahem je materie, kterou jsme zde probírali poměrně nedávno, a sice uzákonění povinnosti vést stavební deník v elektronické podobě u některých veřejných zakázek.

Než se k tomu tématu ještě dostanu, rád bych zareagoval krátce na vystoupení Martina Kolovratníka, který tady mluvil o panu Vomáčkovi, já bych chtěl upravit jeho vyjádření nebo byl jsem požádán, abych jeho vyjádření přinesl na pravou míru. Pan Vomáčka na Nejvyšším správním soudě nesoudil, on tam pracoval jako poradce oddělení dokumentace a analytiky, jestli jsem si to dobře zapamatoval. Tak to jenom tak na okraj.

Jak možná víte, elektronický stavební deník Sněmovna schválila v rámci poslední novely zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, a je účinná od letošního roku, byť nefunguje úplně tak, jak bychom si představovali, ale k tomu se ještě dostanu. Do rekodifikované verze stavebního zákona se ustanovení ale už nedostalo, což si dovoluji tímto krokem napravit. Principem úpravy je, a jak už jsem řekl, povinnost stavebníka vést stavební deník elektronicky, je-li předmětem stavby nadlimitní veřejná zakázka. Význam a smysl této úpravy se pokusím krátce nastínit.

V České republice jsou každoročně z veřejných rozpočtů zadány zakázky v oblasti stavebnictví v celkovém objemu zhruba 15 % veškerých veřejných výdajů. Za rok 2018 to bylo asi 220 miliard korun. Jen podotknu, že v tom čísle jsou započteny jak nadlimitní, tak ty podlimitní veřejné zakázky, číslo pro nadlimitní zakázky se mi nepodařilo zjistit. Vlastní stavba se řídí pravidly ukotvenými především v zákoně 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), tedy zákona, který má být nahrazen dnes projednávaným tiskem. Tedy tento zákon pro stavby podléhající stavebnímu povolení nebo oznámení, ve svém ustanovení v § 157 definuje povinnost vést stavební deník. Forma a způsob vedení deníku je pak dále upravena v příloze číslo 16, vyhlášky 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Tato vyhláška rovněž umožňuje vést stavební deník elektronickou formou, což je logické, neboť v soukromé sféře je tato forma vedení deníku velmi populární. Samotný stavební deník je dle definice písemný záznam o průběhu stavby, ve kterém mají být obsaženy informace o osobách pracujících na staveništi, klimatických podmínkách provedených prací, dodávkách materiálu atd. Stavební deník má být přístupný na staveništi všem oprávněným osobám, záznamy do něj mají být prováděny průběžně každý den, nesmí v něm být vynechána volná místa. Stavební deník tak představuje klíčový dokument během stavby: použité materiály, dodržování technologických postupů, ale i záznam o kontrolních dnech, ale i po ukončení stavby, kdy se stává hlavním a mnohdy jediným důkazem pro případ reklamací, popř. soudních sporů. Právě proto jsou kvalita zápisů ve stavebním deníku, jejich věrohodnost, čitelnost, úroveň detailů a množství extrémně důležité především pro investora, v tomto případě pro český stát, popř. jiné veřejné instituce samospráv.

Mimochodem, pohleďme, jak je stavební deník definován v tomto návrhu zákona. Jeho definici nalezneme v § 166 v odst. 1. Cituji: "Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, musí být veden stavební deník v českém jazyce. Do stavebního deníku se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění nebo odstraňování stavby, zařízení, nebo terénní úpravy. Při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb a s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) přílohy číslo 2 k tomuto zákonu postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě."

V odst. 2 novela dále definuje, že záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřičských činností. Záznamy jsou dále oprávněni provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka, nebo dozor projektanta, jsou-li takové dozory vykonávány, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, a další osoby, které mohou vykonávat kontrolu podle jiných právních předpisů.

A v odst. 3 dále definuje, že po dokončení nebo odstranění stavby, předá zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi, v případě jejich vedení v elektronické formě je zhotovitel předá ve strojově čitelném formátu, nebo je uchová a zajistí k nim stavebníkovi a jim určeným osobám přístup po dobu deseti let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popř. o dokončení stavby, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje. K této definici mohu jen dodat, že ji považuji za poměrně málo ambiciózní a svým způsobem nedostatečnou. Chybí např. ustanovení o tom, že součástí elektronického stavebního deníku jsou také provozní záznamy o přístupu k datum, tedy ve světě IT dobře známe tzv. logy.

Logy jsou významným bezpečnostním prvkem každého informačního systému, který provádí nějaké operace nad daty, tedy kromě vytvoření úpravy a smazání také třeba k přečtení, vyhledání, listování mezi položkami, atd. Je-li auditní log dobře a podrobně veden, a je-li doprovázen i nějakou strukturovanou informací o povaze změny, je možné z těchto logů zpětně rekonstruovat historickou podobu dat. Této problematice se dále věnuje kolega poslanec Ivan Bartoš ve svém pozměňovacím návrhu na úpravu podmínek vedení elektronického stavebního deníku, proto se jimi nebudu podrobněji zabývat. A asi ani nemusím zdůrazňovat, jak užitečné mohou tyto informace být v případě stavebního deníku, který nezřídka slouží jako důkazní prostředek, v případě právě soudního sporu.