V Moldávii hrozila podobná krize i s násilným scénářem jako na Ukrajině, ale moldavští komunisté odešli od moci, i když vyhráli volby, chyběl jim k ústavní většině jediný mandát, měli jich 60. Zprávy z volební komise zněly, že jich je už 62 a jich možná bude 63, ale nakonec šéf volební komise oznámil, že jich je jen 60. Byl pak dobře honorován. Přišly nové volby a sjednocená pravice dostala těch mandátů 53. To sice nebyla ústavní většina, ale nevadilo.

Od 29. 7. 2009 má Moldávie pravicovou vládu, země upadla a zpustla, rozšířila se chudoba a nerovnost, prokurátoři a soudci si staví paláce, proti nimž Janukovyčovo sídlo závistí bledne, ale to nic neznamená. Ani to, že proti mnoha činitelům pravice a dokonce i proti těm, kteří jsou ve vládě a brodí se v korupci, jsou vedeny trestní kauzy. Západ je bere jako věrohodné a legitimní zástupce národa. Dokonce do té míry, že s nimi chce podepsat Asociační dohodu. A spěchá. V listopadu 2014 budou parlamentní volby a ty podle všech průzkumů komunisté vyhrají. Pokud se nestane něco podvodného.

Zajímavé na celé věci je to, že k textu chystané dohody se nemohli dostat ani poslanci. Teprve nyní, když se už nic nedá měnit, je text překládán do moldavštiny. Z toho, co proniklo na veřejnost, je zřejmé, že důsledkem v případě podepsání bude další zubožení země, občanské konflikty a snad i rozpad státu. Na ten čeká možná Rumunsko, které Moldovu prohlašuje za svou součást, a polovina Moldavanu má už rumunské pasy. Ostatně, od 15. 3. mohou Moldavané cestovat do EU bez víz (i když povinnost doložit peníze atd. je přísnější než byla).  Moldova (kdysi Besarábie) byla součástí Rumunska v letech 1918-1940. Nebyla pod touto správou moc šťastná- letos uplyne 90 let od povstání v městě Tatarbunary (proběhlo 1924) a bylo krvavě potlačeno. 

I v případě Moldovy mají na podepsání Asociační dohody největší zájem oligarchové, kteří mimo jiné kontrolují média. Budou úspěšní i v Moldově?