Předně Ústava ČR (zákon č.1/1993 Sb.,) v článku 5 říká, cituji: Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
Z této definice lze vyvodit, že voleb by se měly účastnit pouze politické strany, protože o politických hnutích se zde vůbec nehovoří. Ovšem zákon o volbách do zastupitelstev obcí (zákon č.491/2001 Sb.,) v § 20 definuje volební stranu takto: (1) Volební stranou podle tohoto zákona mohou být registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů.
Podobně volební zákon do Parlamentu ČR (zákon č.247/1995 Sb.,) v oddílu třetím, §60 říká, cituji: (1) Kandidáty pro volbu do Senátu mohou přihlašovat registrované politické strany, politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,a koalice, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Nezávislý kandidát podává přihlášku k registraci sám.Z obou volebních zákonů tedy plyne, že se počítá ve volbách i s politickými hnutími, sdruženími nezávislých kandidátů či přímo s nezávislými kandidáty. Shodně je to s pravidly, kdo vlastně může být volen a kdo má právo volit. Ve volebním zákoně do zastupitelstva obce může volit státní občan ČR, který v den voleb dosáhl 18 let a je v dané obci přihlášen k trvalému pobytu. Stejně je to i s tím, kdo kandiduje. Trvalý pobyt je od toho, aby občan rozhodoval o věcech, kde bydlí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Antonín Seďa - profil