Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vy tušíte, že si tu s vámi jdu popovídat. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme svědky naprosto neuvěřitelné situace, kdy si s námi sněmovna už dlouhodobě zahrává.

Pozměňovací návrh, který předkládá paní Hubáčková s panem zpravodajem Holáskem byl v té době podporován Bankovní asociací, Člověkem v tísni a dalšími organizacemi, které se starají o lidi, kteří jsou v exekucích, které má chránit ten zákon o chráněném účtu. Chrání chráněný účet, to slovo je tam dvakrát. Já nepochybuji, že paní předkladatelka měla dobrý úmysl, tehdy došlo ke shodě napříč odbornými organizacemi k tomu, že technikálie, kterou přijímá Senát, je takového rázu, že jsme schopni účinnost k 1. dubnu dodržet. Bohužel se stalo to, co se stalo mnohokráte, tato námi provedená úprava, pozměňovací návrh přišel do PS a v PS byl přehlasován, čímž začalo platit to, co bylo původně navrženo.

Materii jsme projednávali na podzim. Dnes máme konec března a o účinnosti od 1. dubna se vědělo, nicméně to nikdo neřešil, nikdo neposlechl komerční banky. Já děkuji paní navrhovatelce, že řekla, že komerční banky, kterých se to týká, řekly, že potřebují šestiměsíční lhůtu na uvedení této materie do praxe. Neposlechli Senát a stalo se jí to, co paní Maláčové s tím samým. A kdyby nás tehdy poslechli, tak jsme tady nemuseli ani my kvůli tomu měnit pořad schůze, nemuseli jsme projednávat tento bod a paní Valachová se nám nemusela omlouvat. Někdy je dobré, byť mám dobrý úmysl, se řídit i dobrými radami. To nenastalo a jsme tam, kde jsme. Zítra je účinný ten zákon, zítra. Víte, co se musí stát, abychom to zvrátili? Nejenže to tady musíme schválit a nemůžeme se zabývat další materií, on to musí dnes podepsat prezident, ono to musí vyjít ve Sbírce zákonů, ono to musí být rozesláno ve Sbírce zákonů. A tohle všechno, tenhle kolotoč musel někdo nastartovat jenom proto, že si někdo prostě ve sněmovně dělá, co chce, a neposlouchá, byť někdy dobře míněné rady.

Takže nebudeme se modlit za sněmovnu, která to pokazila. Budeme se modlit za banky, protože ty jsou v tom naprosto nevinně. Ty banky, pokud bychom to neschválili a pokud by se ten kolotoč nepodařil, by od zítřka postupovaly v rozporu se zákonem. A nikoli vlastním zapříčiněním, ale tím, že někdo nějakou práci udělal a někdo ji udělal jinak. Nelíbí se mi, že rozhodujeme o nás bez nás, o bankách bez nich a že neposloucháme jejich názor v okamžiku, kdy oni se jak v ÚPV, tak potom v celém plénu Senátu přikloní k něčemu a my to akceptujeme. My nepřijímáme politická rozhodnutí a nejsme egoisticky postaveni na svých jasných pravdách. Když nám banky řekly, že je to špatně, tak jsme to tady my všichni jako Senát, uvědomme si, napravili. Ale ta náprava bohužel přišla vniveč.

A bohužel je tady to, co je, s tím celým kolotočem, aby ještě dneska byla rozeslána ta částka ve sbírce zákonů. To znamená, účinnost toho, co tady dnes projednáváme, musí nastat dnes, aby byla posunuta od zítřka činnost toho původního zákona do 1. 7. 2021. A takhle my se teď musíme rozhodovat.

Rozhodneme se správně. Já jsem tady proto, i když jsem dělal spoustu kritiky, rozhodněme se správně, podpořme samozřejmě ten zákon. Nedělejme problém někomu, kdo za to nemůže. Tak stejně postupoval ústavně-právní výbor a stejná debata proběhla na ústavně-právním výboru. A nějaké osobní věci, že se nás to může dotýkat, že někdo nás neposlouchá a my teď kvůli němu..., nad to se můžeme povznést. Já si myslím, že bychom měli podpořit ten zákon a přijmout ho v tom znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak, jak proběhlo schvalování a jak je usnesení ústavně-právního výboru. Děkuji vám za pozornost.