Vážená paní vicepremiérko, vážené kolegyně, kolegové, vím, že ten bod se netěší příliš veliké pozornosti. Já, pokud jsem se k němu potom dostal, mám pocit, že trošku neoprávněně. Myslím si, že minimálně by tady některé věci, které jsou, buď otevřeně, nebo implicitně, v tom rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, obsaženy, měly zaznít. Já se tedy alespoň některé věci pokusím sdělit. S tím, že poprosím zároveň paní ministryni, aby případně se k některým mým dotazům, které potom řeknu, i vyjádřila.

První věc, kterou si dovolím tady říci, je, že to rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie má takové, řekněme, dvě součásti. Ta první je, že se nějakým jiným způsobem mírně navyšuje a definuje příspěvek, kterým my přispíváme a všechny členské státy na fungování Evropské unie v tom smyslu, že jí poskytujeme nějaké vlastní zdroje. Změna spočívá v tom, že dochází k tomu, že těmi vlastními zdroji Evropské unie se stávají části některých našich daní, případně se zavádí i nějaké nové daně. Toto všechno bude vlastním zdrojem Evropské unie pro to, aby mohla dobře fungovat. S tím, že je tam nějaké maximum stanovené, které je ve výši 1,40 nebo 1,46 procenta hrubého národního důchodu. Takže moje první otázka je, na paní ministryni, jestli by nemohla říci, kolik je to tedy prostředků, těch 1,46 procenta nebo 1,40 procenta hrubého národního důchodu, nikoliv hrubého domácího produktu, ale hrubého národního důchodu České republiky, abychom věděli, než tady budeme o něčem hlasovat, kolik to tedy maximálně ročně může být, těch 1,40 procenta hrubého národního důchodu?

Jinak obecně.. Takže to je ta první část, že se novým způsobem, tady je napsáno, to musím přečíst, protože mě to zaujalo, že se tak má dít spravedlivě, transparentně a jednoduše, jaký bude ten náš příspěvek roční do vlastních zdrojů Evropské unie.