Děkuju pěkně. Já jsem také připravil dva pozměňovací návrhy. Jeden pozměňovací návrh má motivaci ustanovit sazbu digitální daně na 2 %. Jak už tady opakovaně zaznělo, ta sedmiprocentní daň jako vládní návrh je rekordně vysoká i v porovnání s našimi okolními zeměmi nebo v mezinárodním srovnání. Další pozměňovací návrh je posunutí účinnosti zákona na 1. 1. 2022 z titulu toho, že probíhají na úrovni OECD jednání, která mají směřovat ke kompromisnímu návrhu, který podle mého názoru bude lepší variantou než naše národní úprava.

My jsme byli chlácholeni, že náš návrh zákona nevybudí žádné rozpory, ale členové rozpočtového výboru vědí, že velvyslanec Spojených států posílal dopis, kde České republice hrozí ve smyslu toho, pokud jednostranně uvalíme takto vysokou daň na technologické firmy ze Spojených států. Stejnou zkušenost má Francie, která když s tím přišla, tak dokonce dostala ze strany Spojených států dopis s celním sazebníkem na řadu francouzských produktů. Já bych nerad kvůli digitální dani a případnému inkasu z ní ohrozil zájmy českých exportérů na trzích Spojených států. Čili preferuji to, abychom k této dani dospěli prostřednictvím té mezinárodní dohody.

Co stojí ještě za zmínku, je, že pokud by ta sazba skutečně byla prohlasována tak vysoká, jak navrhuje vláda, a platila by, tak jsem přesvědčen, že by se to negativně dotklo i spotřebitelů, těch, co služby technologických firem využívají, protože jak dobře víme, daňové břemeno se vždycky snaží ten subjekt, na který je uvaleno, přenést na svého zákazníka. Nejinak by tomu bylo i v těchto specifických službách, které často mají monopolní charakter. Takže před tím bych varoval, před tou sedmiprocentní sazbou, i z tohoto ekonomického důvodu.