Děkuji, pane předsedo. Kolegové, kolegyně, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se vyjádřila k návratu dětí do škol. Domnívám se, že bez ohledu na nouzový stav nebo pandemická pravidla návrat dětí do škol by měl být absolutní národní prioritou a po roce bychom měli otočit to, jak o tom nejenom diskutujeme, ale jak potom také konáme. Jinými slovy, měl by být jasný časový a scénářový plán a potom všechno ostatní by se mělo připravit a přizpůsobit tomu, aby opravdu tento plán byl realizován a všichni učitelé, učitelky, ředitelé, ředitelky, rodiče, ale také samotní studenti, děti a žáci věděli, jakým způsobem se budou do škol vracet. Také si myslím, že je na čase změnit pohled na to, jakým způsobem nebo o co vlastně usilujeme z hlediska návratu dětí do škol. Můžeme se shodnout na tom z odborného hlediska, aby tento návrat byl postupný. Jistě. Ale měli bychom při tomto návratu jasně říct, až tedy na ty vysokoškoláky, to znamená od mateřských škol až po vysokoškoláky, kdy mohou očekávat návrat do prezenční, tedy normální výuky. Myslím si, že po roce výpadku škol jim to dlužíme.

Není nic nového a shodujeme se na tom, že k tomu potřebujeme funkční očkování, testování, ochranné prostředky a informace. To, si myslím, tady bylo papouškováno dlouhé týdny a měsíce. Problém je, jak to vlastně funguje. Já jsem tedy včera pochválila za start očkování našich učitelů a neučitelů ve školách, a tedy přípravu bezpečného návratu dětí, žáků a studentů do prezenční výuky Ministerstvo školství. To jsem ovšem ještě nevěděla, že tentýž den budu konfrontována z terénu s informacemi, že některé kraje pozastavily očkování učitelů a učitelek. Paradoxně v tentýž den, kdy tedy zároveň oznamujeme návrat nebo věřím, že brzký návrat dětí do škol.

Chci upozornit na to, že aby se plán návratu dětí do škol skutečně zdařil, tak je potřeba jasná komunikace mezi Ministerstvem školství, Ministerstvem zdravotnictví, a i když jsem zachytila veřejné informace od hlavní hygieničky dnes, která potvrzovala datum 12. dubna, tak je nezbytné, aby toto datum bylo zoficializováno, bylo určeno, že opravdu platí, protože bez tohoto data, jak jsem se dozvěděla od hejtmanů krajů, hejtmani nepřizpůsobí otázku prioritizace očkování podle onoho plánu, který řekněme skrze novinové titulky včera zazněl. To tady dávám pro příklad toho, že opravdu potřebujeme pro skutečný návrat dětí do škol vzájemnou komunikaci, informace a spolupráci. Bez toho to opravdu nepůjde. Budu ráda, pokud v rámci rozpravy k nouzovému stavu se případně ministři zdravotnictví a školství k této situaci, to znamená k naladění očkování, data návratu dětí do škol a vzájemné informovanosti o tom, které ročníky a jak budou nastupovat, a zda máme připraveno na očkování pedagogů a nepedagogů těchto tedy začínajících škol při návratu, tak zda to opravdu bude připraveno.

Druhá věc, o které chci mluvit, je otázka bezpečí dětí a pedagogů. My na školském výboru jsme spolu s kolegy a s kolegyněmi vyslyšeli opakovaně velmi fundovaná stanoviska profesora Duška a musím říct, že jsem ráda, že za ten poslední měsíc školský výbor zařídil to, co nešlo dlouhé měsíce, a sice abychom opravdu měli přesná školská data o tom, jakým způsobem čelí pandemii pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci, jakým způsobem prochází epidemická situace našimi školami, jak je to z hlediska rizika, z hlediska věku dětí, a máme jasný úkol, abychom do 31. března slyšeli jako školský výbor to, jakým způsobem budeme dále nakládat i z hlediska bezpečnosti a průchodu epidemie školami s epidemiologickou situací ve školách. Jde o to, že ÚZIS aktuálně srovnává data řekněme zjednodušeně, kdo koho nakazí první, jestli tedy dospělí děti, nebo naopak. A myslím si, že to jsou ta data, která dlouhodobě potřebujeme pro to, abychom bezpečný návrat dětí do škol, kdy děti ve škole a v prezenční výuce v lavicích zůstanou, skutečně zvládli a dokázali zajistit bezpečné prostředí jak pro děti, tak pro učitele.