Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové,

opravdu se jedná o velmi důležitý tisk. Je už pozdní hodina a já si trošku dovolím odlehčeně, omlouvám se, nikoho nechci urazit, koneckonců je to tisk, který psal jeden ministr, pak ho předkládat v Poslanecké sněmovně druhý ministr, třetí ministr ho vysvětloval na výboru a čtvrtý ministr teď ve Sněmovně bude přítomen hlasování o tom zákonu a to se málokterému zákonu stane, aby ho provázeli postupně čtyři ministři a finálně se pak v Poslanecké sněmovně dva z nich - jeden bývalý, jeden současný - účastnili hlasování.

I z toho je vidět, že ten zákon je důležitý, protože bez ohledu na to, kdo zrovna byl ministrem, tak všichni z nich tady tento zákon podporovali a je potřeba, abychom si uvědomili, že je potřeba, aby tento zákon nebo je významné, důležité a nezbytné, aby se tento zákon co nejdřív dostal do Senátu a doufám, že naši kolegové v Senátu budou vstřícní, schválí ho a pan prezident podepíše a tím pádem bude platit, protože pro naše pacienty je to nesmírně, nesmírně významné.

Já se domnívám, že politická shoda zde panuje, jsou tady různé pozměňovací návrhy a já si dovolím stručně vysvětlit tři, které jsem podal. On každý z nich je relativně komplexní, ale já jsem je rozdělil do tří z toho důvodu, že každý má trošičku jiný rámec, ten komplexní pozměňovací návrh, a jiný obsah, všechny jsou podané napříč politickým spektrem, podepsali je poslanci jak z koalice, tak z opozice, za což velmi děkuji a podáváme je tedy jako tým.

Ten první pozměňovací návrh má číslo 8219 a tento návrh v podstatě podporuje tu snahu ministerstva, která se vine tím zákonem, zvýšit dostupnost moderní léčby, chcete-li centrové léčby nebo léčby pro ty úzké skupiny pacientů, pro naše české pacienty. Tedy zvýšit tu dostupnost. Konečně se začínáme blížit kvalitě léčby v Evropě co se tohoto týče, někdy ji i předbíháme - to je potřeba na férovku říct - a investujeme do zdraví. To investujeme nejenom tedy do zdraví nějakého imaginárního, ale investujeme do - pokud bych si dovolil být neuctivý k našim pacientům a zdravotníkům - investujeme i do toho, aby se tito občané, kteří mají vzácné onemocnění, vraceli do pracovního procesu a platili daně. To znamená, nejedná se o vyhozené peníze, v uvozovkách, ve velkých uvozovkách, ale jedná se o velmi efektivně investované peníze.

Pokud chceme příští krizi lépe zvládnout, musí být naši spoluobčané dobře léčeni, to je zásadní a i lékaři je musí mít čím léčit. Není možné, aby spoustu času trávili tím, že si nechávají opakovaně schvalovat nebo neschvalovat různé typy léčby. A rozhodně by neměli trávit takto drahocenný čas, aby využívali a finálně pak dokonce zneužívali paragraf 16, který byl jistě myšlen původně dobře, ale postupně se z něho stala naprostá modla a mantra, která vlastně provází každého, kdo vyžaduje a potřebuje - těchto pacientů přibývá - tuto speciální nebo vzácnou léčbu.

Proto bylo potřeba ten systém novelizovat. Je potřeba poděkovat ministerstvu, že to udělalo. Já se ale obávám, že některé části novely tak, jak jsou koncipovány, by mohly mít úplně opačný efekt a k tomu směřuje ten můj pozměňovací návrh, místo zvýšení dostupnosti moderní léčby by se mohlo reálně stát, že dojde k jejímu omezení, prostě proto, že ta formulace není z mého pohledu úplně optimální. Proto předkládám tento pozměňovací návrh, který řeší léčivé přípravky pro tzv. zvlášť vzácné onemocnění a zásady - a to je důležité - protože úhradu vysoce inovativní léčby nebo vysoce inovativních léčebných přípravků, které pomohou pacientům i jejich lékařům dosáhnout na potřebnou léčbu, a současně umožnit zdravotním pojišťovnám kontrolovat zdravotní rozpočet.

Konkrétní návrhy, změny jsou podrobně zdůvodněny v mém písemném předložení pozměňovacího návrhu, ale v podstatě bychom chtěli nebo navrhuji s tím týmem, který předkládáme, tento pozměňovací návrh, aby ta úhrada byla provázána a zvažování té úhrady bylo provázáno pouze s ekonomickou situací zdravotních pojišťoven a ne s tím, jak zrovna hospodaří stát, protože tyto léčbu hradí, pojišťovny a ne stát, a ty by měly být ty, které rozhodují. Neměla by tam být dvojí jaksi brzda, jedna brzda státem a jedna brzda pojišťovnami, protože je potřeba, aby ta léčba byla buďto vůbec nedostupná a to nechceme, rozhodli jsme se, že chceme, aby byla dostupná, tak pak, aby byla dostupná podle možností pojišťoven a tím tedy co nejvíce pro ty pacienty, které ji potřebují.