Záměrem polského návrhu bylo otevřít a nasměřovat diskusi k intenzivnější spolupráci zemí Evropské unie při zajišťování energetické bezpečnosti, především v oblasti dodávek zemního plynu. Ta by se dle polského návrhu mohla přetavit do vzniku tzv. Energetické unie v Evropě, v paralele např. ke vznikající unii bankovní či ke Společenství uhlí a oceli, které postavilo základ dnešní Evropské unie.

Podle návrhu není pokrok, kterého bylo na evropské úrovni dosaženo od přerušení dodávek zemního plynu v letech 2006 a 2009, a který směřuje k vytvoření společného trhu s energií a k implementaci mechanismů vedoucích k zajištění bezpečnosti dodávek zemí střední a východní Evropy, dostatečný. Jako řešení této situace navrhuje Polsko soubor šesti opatření a politik, které by měly směřovat k zajištění bezpečnosti dodávek do EU a zejména do zemí střední a východní Evropy, které jsou nejvíce závislé na jednom dodavateli.

Materiál mimo jiné podporuje prohlubování vnitřního energetického trhu, rozvoj a modernizaci infrastruktury, posílení mechanismů bezpečnosti dodávek v EU, posílení vyjednávací pozice EU a členských států vůči vnějším dodavatelům energetických surovin, zaměření se na využití fosilních paliv dostupných v Evropě a zvýšení energetické bezpečnosti států sousedících s EU.

Prioritou české vlády je soustředit se na co nejrychlejší budování infrastrukturního propojení jednotlivých zemí, zajištění flexibilního financování těchto strategických staveb a hledání nejvýhodnějších řešení pro nákupy plynu, ve kterých může za určitých okolností hrát významnější roli, na základě pozitivních zkušeností členských států, také Evropská komise. Jedním z řešení by mohl být navrhovaný mechanismus agregace poptávky. Do České republiky dovážejí plyn soukromé společnosti bez státní účasti na základě komerčních dohod. Proto je důležité, aby tyto společnosti měly v případě zájmu možnost agregovat poptávku, a aby tak společným vyjednáváním získaly výhodnější podmínky, než v případě samostatných nákupů.

Další prioritou ČR je snaha o naplnění funkčnosti liberalizovaného trhu s energiemi v Evropské unii. Integrovaný evropský trh s dostatkem vstupních kapacit a s dostatečně propojenou infrastrukturou a pro dovoz a distribuci plynu z různých zdrojů považuje česká vláda za jeden ze základních předpokladů posílení energetické bezpečnosti. K té nepochybně přispěje rovněž vznik regionálních krizových plánů, který vláda podporuje, a které po svém vytvoření budou schopny zohlednit regionální specifika. Premiéři zemí Visegrádu se proto v polovině května dohodli, že takový plán pro středoevropský region vytvoří a budou společně podporovat i lepší propojení energetické infrastruktury.

Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky se na výše zmíněných prioritách a celkové podpoře polského návrhu jednomyslně shodl. Česká vláda se chce aktivně podílet na rozpracování tohoto základního kamene pro řešení energetické bezpečnosti Evropské unie, kterým polský návrh bezpochyby je. Vláda bude aktivně podporovat všechny kroky k zajištění energetické bezpečnosti všech evropských států – a není pochyb o tom, že dobře fungující mechanismus, posilující vyjednávací pozici Evropské unie vůči dodavatelům plynu, je jedním z klíčových nástrojů lepší energetické bezpečnosti.

Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti