Poměry se po 100 letech v naší domovině rozhodně zlepšily, přesto mne včera Česká televize vyděsila. Sdělila nám zkoprnělým divákům, že v nejbližší době lze očekávat v ČR na 100tisíc bezdomovců. Již dnes se jich tísní u popelnic, prodejen, v metru na 30 tisíc. Konkurence u popelnic tedy rozhodně naroste. Budou vybraná místa, kde bude tlačenice. S bezdomovci se setkáváme téměř už všude, i v televizní produkci mají své místo, patří do scénáře každého seriálu. Zvykáme si na nové hrdiny…

Také na úřadech práce přešlapuje dalších půl milionu prosebníků o práci. Asi jsem zapomněl, do které kategorie patří i ty desetitisíce tzv. nepřizpůsobivých, kteří dnes žijí na okraji měst i společnosti. Všechny tyto skupiny jsou závislé na státním rozpočtu. Někteří si již zvykli na tento nedůstojný stav, další už na práci rezignovali. A mnozí další řádní občané, se strachem čekají u dveří na obálku od exekutora, nebo svou situaci řeší pochybnými půjčkami.

Z medií se na nás valí samé špatné zprávy.

Vedle zářivých výloh nových supermarketů, či nabídek od CK na dovolenou na Maledivách, v Thajsku, řešíme v mediích, nedostatek míst v ubytovnách pro bezdomovce, narůstající sociální dopady na rodiny s dětmi, rozpad sociálních služeb a nyní řešíme i hlad některých dětí ve školách. Českou krajinu tedy ovinuly temné mraky.

S velkou slávou jsme si loni připomenuli 25let od listopadové něžné revoluce. Oslavy byly bouřlivé, létala i vajíčka. Většina z nás bilancuje tento polistopadový vývoj s rozpaky, ve společnosti stále zřetelněji narůstají vzájemné rozpory, dokonce se množí fyzické útoky na představitele státu. Ve společnosti narůstá obava z možného válečného konfliktu. Slibovaný mír na věčné časy, pod mocným deštníkem NATO, po rozpuštění Varšavské smlouvy, se nekoná.

Hitlerovi pohrobci opět zvedají hlavu. Hrozba nových válečných konfliktů se stupňuje. Naši vojáci, opět po letech míru, umírají v cizině. Ti mladší z nás mohou brzy očekávat povolávací lístek k odvodu. Zoufalí běženci zaplavují Evropu. Co přijde zítra…?

Už dnes lidé rezignují na volební účast, nebo ze zoufalství hledají Mesiáše, tedy nového Spasitele. Jednou volí Věci veřejné, podruhé ANO či Úsvit. Zavedené polistopadové politické strany jsou na jedné hromadě, ztrácejí u občanů veškerou důvěru.

Polistopadové iluze již dávno padly. Zázraky se nekonaly. Zklamaní občané jsou novými voliči KSČM. Volební kampaň komunistů už běží, dokonce je nic nestojí. Nemusí ani hnout prstem. Jiní to udělají za ně.

Publikováno se souhlasem vydavatele 

Autor je člen předsednictva strany LEV 21 - Národní socialisté.