Na první pohled se může zdát, že tady neříkám nic moc nového a České republiky se to netýká. Nicméně protože jsme součástí evropského Schengenského prostoru, musíme se aktivně spolupodílet i na řešení celé situace. Státy jako Itálie a Španělsko mluví o možné humanitární katastrofě a chtějí, abychom se na ochraně Evropských hranic a řešení přistěhovalectví aktivně spolupodíleli.

Rekordní počet nelegálních přistěhovalců

Počet lidí, snažících se překročit hranice EU na jihu, nám v posledních několika měsících výrazně vzrostl a Evropa si s tím neví rady. Jen v tomto roce se snažilo přeplavit přes Středozemní moře do Itálie 42 000 lidí. Pro srovnání v loňském roce jich bylo kolem 3000. Jedná se tedy o čtrnáctinásobek loňského čísla, a to se jedná teprve o necelý půlrok.

Samotní běženci často uvádí, že jim za provizi bylo slibováno, že v Evropě dostanou zdarma peníze, domy a automobily. Proto se Evropa musí zaměřit na informovanost a vzdělávání lidí z Afriky apod. a tvrdé potírání převaděčů, kteří na nevědomosti těchto nejchudších lidí nechutně vydělávají. Další tisíce běženců se pokouší dostat do Španělska a Řecka. Největší příchod nelegálních imigrantů za posledních dvacet let také zaznamenalo Německo. Asi každému tedy musí být jasné, že nezastavení nynějšího mohutného náporu běženců povede ke katastrofě.

Itálie je rozlícená na celou Evropu

Shodou okolností mají tento rok evropské předsednictví jihoevropské země Řecko a Itálie, které jsou nejvíce vystaveny masivnímu přílivu uprchlíků. O tom, jak vážná je situace, svědčí i slova ministra vnitra Angelina Alfana: „Během předsednictví Evropa neuvidí Itálii bouchat pěstí do stolu, ale rovnou stůl převrhne.

Evropské vlády bohužel nezvládaly imigraci ani v minulosti. Nemůžeme se proto divit, že evropská veřejnost přestává být imigraci nakloněná. Jedním z logických důsledků neřešení tohoto palčivého problému byl pokles důvěry v politiky. Nedávné evropské volby nám celkem dobře posloužily jako indikátor momentálních politických nálad. Úspěch lidí jako Nigel Farage či Marine Le Penová, kteří donedávna živořili kdesi na politické periferii, svědčí o mnohém.

Při pohledu na situaci, která nastala v posledních několika měsících, raději nechci ani domýšlet, co může nastat, nebude-li Evropa schopná účinně reagovat na nynější mohutnou vlnu nelegálního přistěhovalectví. Nezvládnutá imigrační politika má už teď za následek nárůst nedůvěry vůči přistěhovalcům a obrovské výdaje především Itálie a Španělska na ochranu hranic a na sociální výdaje.

Evropské demokratické strany dostaly lekci, musí začít jednat

Nemusím dodávat, že od nedůvěry může být jen malý krůček k rasismu. Opravdu chceme, aby se Evropa stala nejen nedůvěřivou vůči lidem ve vlastním okolí a politikům? Pokud ne, musí začít politici hledat rychle řešení. Obehnat Evropu čtyřmetrovou zdí řešením není. Evropa musí tlačit na Alžírsko, Libyi, Tunis, Turecko a Maroko, aby rychle zasáhli proti pašerákům a převaděčům. Východiskem se nabízí v samotném vzdělávání a investice do osvěty lidí v Africe.

Úspěch krajní pravice v evropských volbách musíme brát jako lekci uštědřenou klasickým demokratickým stranám, které se v politicky hyperkorektním prostředí raději vyhýbaly kontroverzním tématům. Je proto čas začít konečně jednat, mluvit o věcech otevřeně a nabídnout vlastní a hlavně rozumná řešení. V opačném případě poputují další voliči do náruče extremistů a populistů.

Přeji hezký den a veselou mysl!