Celý spor začal článkem Miloslava Ransdorfa o tzv. církevních restitucích s názvem „Preláti proti lidu“. Na text pro ParlamentníListy.cz reagoval generální sekretář České biskupské konference monsignore Tomáš Holub a položil komunistickému politikovi 21 otázek. Na ty Ransdorf během pár hodin zareagoval a všechny zodpověděl.

Na podporu generálního sekretáře Holuba pak vystoupil středočeský katolický kněz Josef Hurt, který de facto Miloslava Ransdorfa označil za neznalého dějin.

„Co se týče pana Ransdorfa, vypadá to, jakoby se potřeboval zviditelnit a najít cestu k nějakému dobrému místečku, aby mohl poplatit své dluhy, které ho asi ještě trápí. Kdyby se víc zajímal o dějiny, mohl by už konečně pochopit, že neexistuje jen Jirásek a nemusel by se ztrapňovat před inteligentní částí národa,“ řekl ParlamentnímListům.cz nedávno Hurt s tím, že by se europoslanec měl spíše zaměřit na domácí úkol v podobě zodpovězení oněch jednadvaceti otázek. Jenže v té době už Ransdorf otázky dávno zodpověděl a odpovědi zveřejnil na svém profilu v ParlamentníchListech.cz.

I na toto pokračování Miloslav Ransdorf pohotově reagoval článkem „Co se děje, když teče do církevní lodi“.

„Já osobně se dám velmi rád poučit o oboru, který jsem vystudoval, mnoho let aktivně přednášel na katedře historie FFUK, a v němž jsem stále publikačně činný. Nevím, jak zběhlý je v dějepise pan Hurt, ale neznám od něj žádnou publikaci v daném oboru, aby mohl vynášet suverénní soudy. Nemůžu se zbavit dojmu, že za českou římskokatolickou církev dnes bohužel mluví lidé, kteří mají formát okresního přeboru,“ napsal poslanec Evropského parlamentu za KSČM.

„Jestliže Josef Hurt mluví o tom, že se ztrapňuji před inteligentní částí národa, před ním svou odbornost obhajovat nemusím a jeho k inteligentní části národa nepočítám,“ pokračoval v posměšné reakci Miloslav Ransdorf.