„Trestní oznámení jsem ještě nepodal, ale chystám se na to. Jako člověk vyhozený z ministerstva nejsem povinen zpracovávat mraky dokumentů o podezřelých zakázkách v oblasti informačních technologií, které se tam odehrály. Od toho je generální inspekce. Tu má však na povel ministr. Všem je to ale jedno,“ postěžoval si pro ParlamentníListy.cz Jakub Klouzal, bývalý ředitel odboru informačních technologií (IT) na ministerstvu zahraničních věcí (MZV). Nyní získal novou práci, ale na horor, co si v hlavním stanu českých diplomatů zažíval, stejně prý do smrti nezapomene.

Život plný hrůzy

Hromadu dokumentů, které má uložené u advokáta, prý pomalu zpracovává, aby policii přežvýkal důkazy o jednotlivých podezřelých zakázkách. Když se s nimi obracel na své nadřízené v resortu Karla Schwarzenberga, úplně všichni mu radili, aby se na celou záležitost vykašlal a nikde o tom nehovořil. Nedal se. Obrátil se na samotného ministra, ale ten mu ukázal záda. I když na nesrovnalosti dlouhé měsíce poukazoval, nikdo si ho nevšímal. Pak vše zveřejnil novinář Jaroslav Kmenta.

„Už jsem věděl, že je situace neudržitelná, a že mě vyhodí. V době, kdy jsem rezignoval na pozici ředitele, už jsem byl dost utýraný. Pořád jsem žil ve strachu o život, seděl doma a byl jakoby paralyzovaný. Jakýkoliv hluk mi dělal blbě, měl jsem psychosomatické průjmy, nemohl jíst a byl na hranici psychického zhroucení. Málem jsem se zbláznil. Co nejpoctivěji jsem po vyhazovu předal veškerou agendu, zhruba devíti set stránkovou dokumentaci, aby na mě nic neměli. Následně jsem se z toho měsíce dával dohromady. A pak z ministerstva přišla další rána. Účastnil jsem se výběrového řízení, možný zaměstnavatel si zavolal kvůli referenci na ministerstvo a tam prohlásili, že jsem zapojen do ekonomických machinací. Tak jsem práci nedostal. Až pak se mi poštěstilo,“ přemýšlí o životu plném hrůzy.