Samozřejmě, že IS by pro Izrael a pro mír na Středním východě znamenal – pokud skutečně ovládne pásmo Gazy – mnohem větší nebezpečí nežli hnutí Hamás, které je jaksi ze setrvačnosti drženo na americkém seznamu teroristických organizací. Přitom je známo, že mezi Izraelem a Hamásem probíhají tajná jednání. 

Zaorálek dobře poukázal na potřebu rychlé rekonstrukce zničené infrastruktury v pásmu Gazy a potřebu nabídky volných pracovních míst pro Palestince, tak aby se snížil jejich radikalismus.

Také upozornění premiéra Netanjahua na potřebu zastavit výstavbu nových izraelských osad na okupovaném arabském území bylo nanejvýš vhodné a namístě a zcela v souladu s politikou Evropské unie.

Ministr Zaorálek by se neměl nechat odradit hloupým a krátkozrakým psaním některých českých komentátorů, kteří si nevidí na špičku nosu a kteří se domnívají, že na bodácích může Izrael sedět věčně.

I reakce Netanjahua na vytvoření suverénního Palestinského státu byla velmi pozitivní. Palestincům i Izraeli by uskutečnění takového projektu přineslo velké ekonomické benefity.

Domnívám se, že i nabídka na uspořádání izraelsko-palestinských rozhovorů na českém území je velmi pozitivním krokem české diplomacie a nedivím se, že vzbudila negativní reakce následníků tupé schwarzenbergovské linie zahraniční politiky, jejichž myšlenkový obzor se pohybuje někde na úrovni Vídeňského kongresu (rok 1815).

Zaorálkova úspěšná návštěva v Gaze a v Izraeli plně snese srovnání s nedávnou velmi úspěšnou cestou německého ministra zahraničí F. – K. Steinmeiera a zaslouží si za ni ocenění.