H. Svobodová (OMMO): Pokud nechápe či špatně chápe část elity národa,...

K tomuto konstatování, resp. úvaze mě přivedl rozhovor na Parlamentních listech (PL) s MUDr. Adamem, poslancem za KSČM (http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Predstava-je-to-docela-desiva-Toto-je-cesta-k-zaniku-lidske-civilizace-USA-vyderacske-Turecko-uprchlici-a-islamizace-Evropy-Poslanec-KSCM-promlouva-425401). Rozhovor s ním je v obecné rovině jakousi exkurzí aktuálním děním, jež se emotivně „nabuzuje“ – jak jinak – než vlnami migrantů valícími se i na ten poslední dvorek našeho „českého ráje“. Zároveň by mohl být diskurzem na téma, v němž by se dal rozpoznat jednak levicově intelektuální rozdíl mezi populismem různého druhu tlačeným zaklínači „lepších včerejšků a o to horších zítřků“. Ale není. Přesto je smutnou ukázkou, jak vlastně zástupce levice, dokonce části její elity chápe např. problematiku migrační vlny, její řešení a další směřování ve společném evropském prostoru, se bohužel nedozvíme. Osobně mě to nepřekvapuje, protože:

MUDr. Adam byl zřejmě vybídnut v tomto duchu promluvit za stranu KSČM, která má před sjezdem a její vedoucí špičky, jak jinak, si před svým opětovným zvolením nechtějí ve vlastní straně rozházet žádnou z vlivných okresních a krajských „stran“, třeba kvůli „běžencům“;

na PL se někteří zástupci parlamentních politických stran prezentují jako tzv. univerzální typy, které suplují vyjádření vůdců svých stran, pokud se tito z různých důvodů raději zdržují reakcí. Tedy, jistě, kromě vlastních stranických novin;

a napadá mě ještě jedna související okolnost, když pan doktor poslanec odpovídá: „Tomio Okamura dobře ví, jaká je nálada ve společnosti, kterou ovládá strach. Jeho prohlášení jsou silná, ale je důvod o nich přemýšlet. Většina ideologií byla v historii zneužita pro mocenské cíle.“[1] Doufejme, že má pan poslanec doktor opravdu spíše objektivizující názor na tyto ideologie, včetně té vlastní. Učtu-li např. poslanecké a politické angažmá páně doktorova syna Petra Adama v rámci hnutí Úsvit, dříve Tomio Okamury, pan Adam ml. alternuje v blízkosti KSČM, snad dokonce dnes již v jejích poslaneckých lavicích, pak mi z toho tak nějak pozvolna kouká příp. jeho další politické směřování a cesta. Prostě Okamurův Úsvit i se svou „radikálně populistickou“ strunou nedopadl, resp. dopadl, pravda, z důvodů spíše prozaických a finančně účetních, a neobstál při vykrytí např. KSČM v ulicích. To, co z něj zbylo a nyní se transformuje do krajně populisticky laděných odnoží boje proti islámu a muslimům, sice může ladit nejednomu oku či uchu, ale pro osud jednotlivce, navíc poslance, který se možná rozhodl sám či byl upozorněn, aby se raději upozadil v rámci podobných aktivit, je nyní moudré volit taktiku spíše vyčkávající. A volby do PS PČR budou na podzim 2017, stranické kandidátky musejí být o něco dřív, ale migrační vlny možná jako téma emoce bičující nemusejí části na ní stavějících politiků své image tak dlouhou vydržet.

Přesto a právě proto si dovolím vyjádřit se k části rozhovoru pana doktora poslance, která mi v mysli ulpěla nejvíce. Např. na dotaz PL, které se mj. charakterizují tím, že mimo otázek bývají často zároveň navozujícími odpověďmi jak pro odpovídajícího, tak pro čtenáře, tedy, že ´´Premiér Sobotka řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte?´´[2]A poslanec Adam odpovídá: „Abych pravdu řekl, nevím, co tím chtěl premiér říci. Pokud by to tak bylo, je něco velmi špatně.“[3] A jsme u toho, pokud pan poslanec nechápe ani tento kontext premiérovi reakce, pak se není čemu divit, že klasické politické strany skomírají, levice už dávno není, co bývala, a např., jak začínali J. Fischer, bývalý ministr zahraničí SRN, kdysi revolucionář, kontroverzní francouzsko- německý politik za Zelené Daniel Cohn - Bendit, myslím také svého času europoslanec, jsou stále těmi příklady, kdy z „rozbouřených ulic“ přelomu konce let šedesátých a poč. 70. let 20. stol. moc oficiální nakonec „sežere děti revoluce“ a tím často i „sebe sama“. Zpět „dolů do ulic“ se to ale už tak lehce neděje. A možná pan poslanec doktor opravdu neví, protože to by byl ten lehčí případ absence historicko-politických souvislostí. Bohužel, mi k tomu už moc neladí ten dodatek, že „Pokud by to tak bylo, je něco velmi špatně.“ Protože to jde vykládat různě. Z pohledu role levice a levicového politika však ani tak nic moc. Spíš nic. Osobně si ale v tuto chvíli nedovedu představit levicového lídra pomáhajícího uprchlíkům kdekoli

v Evropě. Tedy - až na ta náměstí, a to ve zcela jiném gardu „hry“, kterou se nám politici plující na vlně veřejného mínění snaží vydat přesvědčivě také za svůj názor, údajně sdílený s většinou.

Budu-li se i dál snažit dopátrat se v inkriminovaném rozhovoru pana poslance nějaké koncepce, nástinu řešení, postupu či odlišnosti od pouličních výkřiků ústících posléze v kvantifikovatelné volební vítězství např. Kotlebovy LSNS na Slovensku, pak tak činím marně. Nic takového nenacházím, jen se mohu podivovat zkratkám a účelově manipulativnímu názorovému zmatení, jež se v daném rozhovoru čtenáři předkládá. Co ale nacházím přesvědčivě, je, že pan poslanec dává za pravdu A. Babišovi, který údajně vyzývá dle PL, že „není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci, a je vyloučeno, aby se přizpůsobovali uprchlíkům.“[4] Pokud k tomuto má pan poslanec nějaký kodifikovaný důkaz, ne pouze účelově šířené emoce, pak by stálo za to jít po takových případech diskriminace a konečně uplatnit např. u nás platnou Listinu základních práv a svobod. Nechci být šiřitelem poplašných zpráv, ale z výroků některých politiků zleva doprava by se dal spíš odvodit přístup opačným směrem, a to právě k některé části migrantů. Snad by přesto bylo možné očekávat od zástupců z lékařských kruhů větší toleranci a empatii k podobným problémům, než jen účelové plynutí po oficiální vlně negace podněcující a přitakávající části veřejnosti, která, když si to bude chtít rozdat např. s migranty, Romy, Židy apod., možná si to zase nebude chtít rozdat právě s některými politiky. A možná i o to jde.

A tak snad jen poznámku. Svět se na rozhraních ocitá téměř vždy, např., když namísto rozumu, řešení, vizí a často také obětí jeho vývoj vykládají ti, co, za otce myšlenek vydávají jen svá osobní, ale často „diktovaná“ přání od jiných. Možná, tak někteří činí opravdu z jisté jednoduchosti svého vlastního vnímání v oblastech, které jim nejsou zcela vlastní. Činí-li tak pro svou vlastní potřebu, sotva jim to kdo může vymlouvat, v politice je ale dobré mínění, názory, role, postavení, vztahy, ba dokonce práva druhých nepodceňovat. A to ani před vlastním stranickým sjezdem.