Mým cílem je tedy prosadit u vás následující dva pozměňovací návrhy. Jedná se o úpravy již ke schváleným změnám v ústavně-právním výboru, kde také některé z mých pozměňovacích návrhů prošly. Podotýkám, že všechny tyto pozměňovací návrhy jsou konzultovány s Ministerstvem spravedlnosti a také s organizacemi, které se dlouhodobě problematikou lobbingu a jeho zavedením v České republice zabývají, jako je například Rekonstrukce státu, a zadání na zpracování těchto věcí formou pozměňovacích návrhů, a to, že je to potřebné, vzešlo také z pracovní skupiny protikorupční, které se účastním a kterou vede předseda Sněmovny.
Takže první pozměňovací návrh, který je tedy k pozměňovacímu návrhu ústavně-právního výboru, se týká následující situace: Lobbisté mohou lobbovat, a v praxi je to běžné, za více zájmů. To znamená, mohou mít více zadavatelů, v jejichž zájmu lobbují. Případně mohou kombinovat lobbing se zájmy třetích osob, za zájmy vlastní a za zájmy veřejné. To znamená, zájmy neurčitého okruhu třetích osob. Podle návrhu ústavně-právního výboru ale nebude možné různé zájmy, za které lobbisté lobbují, rozlišit, a tedy lobbing lobbisty bude shodně připsán všem, které lobbista v prohlášení uvede jako osoby, v jejichž zájmu lobbuje. Přitom úvodní rozlišení různých zájmů, za které lobbista lobbuje, je důležité i pro samotné zadavatele lobbingu, kteří jinak budou spojováni s veškerou činností najatého lobbisty, i když je vykonávána pro jiného klienta a i když s ní tento klient nesouhlasí. Navržená podoba ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) tak podle mého názoru a názoru dalších odborníků v dané oblasti ohrožuje zejména profesionální komerční lobbisty a jejich vztahy s klienty. Navrhuje se proto doplnit povinnost uvést, v čím zájmu lobbista lobbuje, také o povinnost tento zájem jednoduše vymezit. Tedy umožnit rozlišit různé oddělené a na sobě nezávislé zájmy, za které lobbista současně lobbuje, přičemž vymezením se rozumí popis záměru, což je obvykle obecný strategický cíl, očekávaný dopad, cíl, který budou lobbisté uvádět ve čtvrtletních zprávách, má bez ohledu na tuto navrhovanou změnu charakter tzv. dílčího instrumentálního cíle. To znamená, očekávaného výstupu, maximálního výsledku, který se může často měnit a může se měnit i v závislosti na lobbované osobě. Oproti tomu by se návrhem zakotvované vymezení zájmů strategického cíle v úvodním prohlášení lobbisty měnit nemělo, případně jen zcela výjimečně. Praktická ukázka změny v návrhu prohlášení lobbisty je přiložena na následující straně, kterou naleznete tedy nahranou v elektronickém systému, kolegové a kolegyně, prakticky tak, aby vám i bylo při případném dalším hlasování jak na příslušném výboru či v rámci třetího čtení, jasno, v čem je daný rozdíl. Takže odkazuji i na toto praktické vyjádření a já je samozřejmě i vzhledem k transparentnosti směrem k veřejnosti také zveřejním, aby i veřejnost se mohla s těmito úpravami seznámit. Takže to je první pozměňovací návrh, který tímto takto odůvodňuji.
A následující pozměňovací návrh má také za cíl praktickou věc, upravit již schválené znění, na kterém jsme se shodli na ústavně-právním výboru, a smyslem je sjednocení pojmu lobbista. Došlo k tomu tak, že jsme formulovali na ústavně-právním výboru úpravy námitky proti údajům uvedeným v Lobbistické stopě, právního předpisu, a já navrhuji, řekněme, dopřesnění dané úpravy tak, abychom opravdu měli jasno v tom, co znamená pojem lobbista a nevznikaly v praxi problémy.
Nyní tedy stručné odůvodnění. Ústavně-právní výbor doporučil předmětné ustanovení v podobě, která operuje s termínem lobbující osoba, který byl v původním návrhu ve sněmovním tisku 566, tedy to je ten tisk, který budeme následně projednávat, který ústavně právní výbor změnil, použit jako širší množina osob, než množina osob pojmu lobbista. Ústavně-právní výbor ale současně ve sněmovním tisku 566 pojem lobbující osoba odmítl. Vznikla tedy pojmoslovná nekonzistence, když návrh schválený ústavně-právním výborem operuje v § 14 návrhu zákona o lobbování s pojmem lobbující osoba, zatímco v související změně zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, sněmovní tisk 566, nadále s pojmem lobbista. Změna obsažená v novelizačním bodě 1, tedy tohoto návrhu zákona, kterým ji projednáváme, je tedy návrhem na sjednocení obou pojmů na pojem lobbista.
Ústavně-právní výbor současně navrhl umožnit lobbistům namítat proti informacím, které o jejich lobbingu, lobbování uvedou v Lobbistické stopě, stejně jako mají lobbovaní možnost namítat proti informacím, které o nich do registru uvedou lobbisté. Nedošlo však k zakotvení sankčních ustanovení, která by uvedení námitky v Lobbistické stropě umožnila vymáhat. Navrhuje se proto doplnění přestupku, kterého se mohou dopustit lobbovaní, pokud nezaznamenají námitku proti údajům uvedeným v Lobbistické stopě podaným lobbistou.
To je tedy druhá část tohoto pozměňovacího návrhu a já jenom avizuji, kolegové, že na garančním ústavně-právním výboru samozřejmě budu i prosit, aby případně tento pozměňovací návrh a oba dva body byly hlasovány zvlášť, protože jak jistě slyšíte, každý se týká poněkud něčeho jiného. To znamená, v bodě 1 jde o sjednocení pojmu lobbista, v bodu 2 jde o sankční ustanovení a zavedení přestupku. Všechny tyto tři změny, které jsem věcně představila, jsou důležité pro to, aby následně praxe nových pravidel lobbingu fungovala a aby nepřinášela potíže a nedorozumění, ale naopak aby opravdu vedla ke transparentnosti. Poprosím vás tedy o podporu, kolegyně a kolegové, a děkuji vám za pozornost.
