Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,19. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

08.07.2011 11:58:01 - jirinka

Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Jak je zabezpečeno vzdělávání hendikepovaných dětí s různými poruchami? Někdo mi říkal, že to moc slavné není.

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

11.07.2011 13:07:39 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Trend v oblasti vzdělávání dětí, žáků, studentů i dospělých se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „žák“) představuje INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Jedná se o dlouhodobý postupný proces, který je postupně uplatňován v rámci celoživotního učení uvedené skupiny žáků.
Podpora osob se speciálními vzdělávacími potřebami
Výchovu a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami budou prioritně zajišťovat běžné školy, pouze v případech žáků s těžšími a kombinovanými formami zdravotního postižení školy samostatně pro tyto žáky, a dále poradenská a jiná školská zařízení, která poskytují podpůrné služby.
Významnou podporovanou skupinu budou i nadále tvořit žáci nadaní resp. mimořádně nadaní. Mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.
Zvýšená pozornost bude i nadále věnována vzdělávání Romů, kteří představují podstatnou část sociálně znevýhodněných žáků. V oblasti integrace cizinců na území ČR je zpracován plán integrační politiky.
Významnou roli při zjišťování a přesné diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb žáků se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním a zjišťování vzdělávacích potřeb žáků s mimořádným nadáním budou provádět školská poradenská zařízení: pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra.
Specifické úkoly v oblasti prevence sociálně patologických jevů a v oblasti intervence poskytované žákům s problémy v chování budou plnit další školská zařízení, jimiž jsou střediska výchovné péče a diagnostické ústavy. Všechna poradenská zařízení plní řadu úkolů nejen při diagnostice vzdělávacích potřeb, ale i při poskytování podpůrných opatření v průběhu vzdělávání a konečně při profesním poradenství.
Obecné cíle
Cílem speciální péče poskytované v rámci hlavního vzdělávacího proudu bude i nadále, aby žáci se speciálními vzdělávacími potřebami byli co nejméně izolováni od svých vrstevníků, aby postižení  nebylo limitujícím faktorem ve vzdělávání a aby všichni žáci byli vychováváni k vzájemné pomoci a solidaritě a dostalo se jim kvalitního vzdělání.
Zvláštní podpůrná opatření
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se bude uskutečňovat podle pedagogických dokumentů pro vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu s přizpůsobením podmínek a využíváním podpůrných opatření pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Podpůrná opatření při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a při vzdělávání mimořádně nadaných žáků zahrnují speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a didaktické materiály, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, výuku podle individuálního vzdělávacího plánu nebo jinou úpravu organizace vzdělávání.
To bude představovat v závislosti na konkrétních potřebách žáka např. poskytování kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic (např. v Braillově hmatovém písmu), využívání alternativních forem komunikace, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, zajištění služeb asistenta pedagoga, popř. tlumočníka znakového jazyka, snížení počtu žáků ve třídě, oddělení či studijní skupině.
I nadále se počítá se souběhem několika pedagogických pracovníků ve třídě zřízené pro žáky s těžším  zdravotním postižením. Postupně se rozšíří funkce asistenta pedagoga pro usnadnění adaptace žáků ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, (především žáků romských) na školu. Asistent pedagoga pomáhá žákům přizpůsobit se školnímu prostředí a pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, při komunikaci se žáky a při spolupráci s rodinou a komunitou, ze které žák pochází.
V třídách, odděleních a studijních skupinách, ve kterých se vzdělává žák se zdravotním postižením, bude moci i nadále se souhlasem ředitele školy a zákonného zástupce žáka působit osobní asistent, který není zaměstnancem školy. Tento osobní asistent vykonává svou činnost podle zákona o sociálních službách.
Ve snaze předcházet vzdělávacím problémům budou zaváděny tzv. přípravné třídy určené dětem ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. Lze je zřizovat pouze při základních školách. Do přípravných tříd se zařazují děti, kterým byl udělen odklad povinné školní docházky, výjimečně děti pětileté. Tyto třídy pracují podle zvláštního vzdělávacího programu, nicméně zpravidla je vypracován pro každé dítě individuální vzdělávací program. Obsahem je výchova rozumová (rozdělená na oblast jazykovou a komunikativní, oblast matematických představ a oblast rozvoje poznání), hudební, výtvarná, pracovní a tělesná doprovázená vytvářením kulturně sociálních a hygienických návyků.
Zvláštní péče je věnována romské komunitě. Specifická opatření budou obsahovat Programy MŠMT na podporu integrace romské komunity. Budou vyhlašována smysluplná témata, na jejichž realizaci poskytne ministerstvo školství dotaci.
Oddělené speciální vzdělávání
Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, budou se pro žáky se zdravotním postižením zřizovat školy, popř. jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy.
Systém škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením je určen jako alternativa těm žákům, kterým z nějakého důvodu vzdělávání v běžném vzdělávacím proudu nevyhovuje a jejich rodiče požádali o přijetí do takovéto školy.
U pedagogů, kteří vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, se vyžaduje odborná způsobilost získaná vysokoškolským studiem zaměřeným na speciální pedagogiku.
Do oblasti odděleného speciálního vzdělávání náleží rovněž školská zařízení upravovaná zákonem o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních z r. 2002 ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních z roku 2003. Jsou to
- školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy - dětský domov, dětský domov se školou a výchovný ústav a diagnostický ústav,
- školská zařízení pro preventivně výchovnou péči - střediska výchovné péče.
Ústavní výchovu nařizuje soud v souladu se zákonem o rodině v případě, že výchova dítěte je vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná opatření nevedla k nápravě, nebo jestliže rodiče nemohou výchovu dítěte zabezpečit. Před jejím nařízením je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit jinak, např. náhradní rodinnou péčí.
Ochrannou výchovu ukládá soud v souladu se zákonem o soudnictví ve věcech mládeže v případě, že se dítě (do 15 let) nebo mladistvý (15-18 let) dopustili protiprávní činnosti a nedostatek řádné výchovy, který k provinění vedl, nelze odstranit jiným způsobem.
Geografická dostupnost
Za dostupnost a strukturu vzdělávací nabídky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami odpovídá příslušný krajský úřad. Krajský úřad zpracovává na základě dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy ČR dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá ho ministerstvu k vyjádření. Dlouhodobý záměr obsahuje hlavní cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu oborů vzdělávání, druhů a typů škol, školských zařízení a školských služeb a obsahuje též návrh na financování vzdělávání a cílem zajistit vzdělávací příležitosti celému spektru žáků v kraji s ohledem na demografický vývoj a aktuální potřeby vzdělávání a situaci na trhu práce.
Struktura vzdělávací nabídky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a odstraňování bariér v přístupu k integrovanému vzdělávání patří mezi sledované priority.
Záměrem je, aby v ČR fungovala optimální síť škol zřízených pro žáky se zdravotním postižením (speciálních škol). Speciální školy zpravidla sdružují několik vzdělávacích stupňů, typů či druhů škol a školských zařízení se zaměřením na určitý druh postižení, např. mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, praktická škola pro sluchově postiženou mládež, střední odborná škola pro sluchově postiženou mládež, střední odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, speciálně pedagogické centrum, internát. Toto uspořádání umožňuje plynulý přestup žáků z jednoho stupně vzdělávání na další. Speciální školy se mohou výrazně profilovat podle zvolených metod a forem výchovně vzdělávací práce, nabídky specifických činností (např. rodičovské kluby, sportovní a kulturní kluby, pobyty v přírodě apod.) a dalších služeb, které pro své žáky a jejich rodiče zajišťují.
V podmínkách postupující školské reformy a požadavků integrace as inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se mění úloha speciálních škol, které se stávají středisky podpory inkluzívního vzdělávání (resource centres).
Preprimární vzdělávání
Pokud nejsou děti se speciálními vzdělávacími potřebami intergrovány do tříd běžných mateřských škol nebo nejsou vzdělávány ve třídách zřízených pro děti se zdravotním postižením, budou zajišťovat předškolní vzdělávání samostatné mateřské školy zřizované  pro děti se sluchovým, zrakovým, nebo tělesným postižením, pro děti hluchoslepé, pro děti s vadami řeči (mateřská škola logopedická); mateřská škola speciální pro děti s mentálním postižením, s více vadami a s autismem), mateřská škola při zdravotnickém zařízení (pro děti nemocné nebo zdravotně oslabené, které jsou zde umístěny).
Přípravný stupeň základní školy speciální bude i nadále poskytovat přípravu na povinné vzdělávání dětem s velkým rozsahem speciálních vzdělávacích potřeb po dobu odkladu povinné školní docházky. Délka přípravy je 1 až 3 roky, nejdéle do školního roku, ve kterém dítě dosáhne 8 let a je přijato do povinného vzdělávání.
Zvláštní formou preprimárního vzdělávání jsou přípravné třídy a třídy přípravného stupně základní školy speciální.
Povinné vzdělávání
Povinné vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (pokud nejsou integrováni v běžných školách, případně, pokud se nevzdělávají v samostatných třídách běžných škol) budou i nadále zajišťovat různé typy základních škol: pro žáky postižené zrakově, sluchově, tělesně, pro hluchoslepé, základní škola logopedická, pro žáky se specifickými poruchami učení, pro žáky se specifickými poruchami chování, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální (dříve nazývaná pomocná škola - pro žáky s mentálním postižením, s více vadami a s autismem) a základní škola praktická.
Základní škola speciální bude vzdělávat žáky s vážnými nedostatky rozumového vývoje na podkladě těžkého mentálního postižení. Součástí této školy mohou být třídy přípravného stupně, ve kterých se po dobu odkladu povinné školní docházky v rozmezí 1-3 let připravují žáci ke vstupu do povinného vzdělávání.
Postobligatorní vzdělávání
Samostatnými typy postobligatorních škol samostatně zřizovaných pro žáky s menšími studijními předpoklady budou i nadále odborné učiliště a praktická škola. Odborné učiliště je střední škola určená zejména pro absolventy s lehkým mentálním postižením, popř. s jiným znevýhodněním v oblasti vzdělávání. Poskytuje přípravu na povolání podle vzdělávacích programů, které jsou upraveny podle speciálních vzdělávacích potřeb žáků. Poskytuje vyučení v jednotlivých oborech zaměřených na dělnické profese.
Praktická škola je střední škola, která připravuje žáky s těžším postižením po splnění povinné školní docházky pro výkon pracovních činností, a to diferencovaně, s ohledem na stupeň jejich postižení. Délka přípravy je jeden nebo dva roky.
Všechny střední školy - střední odborná učiliště, gymnázia, střední odborné školy, ale i odborná učiliště a praktické školy - mohou být samostatně zřizovány pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, podle druhu postižení: a to pro zrakově, sluchově a tělesně postižené.
V ČR bude i nadále nabízet vzdělávání konzervatoř, zřízená pro zrakově postižené žáky.  Připravují se v ní žáci se zrakovým postižením v hudebních oborech pro hudební či pedagogickou dráhu a také v oboru ladění klavírů.
Pro dospělé občany bude i nadále možné organizovat kurzy pro získání základního vzdělání nebo základů vzdělání.
Vyučovací metody a didaktické materiály
Speciální vzdělávání kombinuje speciálně pedagogické postupy s modifikovanými metodami používanými v běžném školství. Speciálně pedagogické postupy se zaměřují na posílení osobnostního rozvoje žáků a na výuku specifických dovedností a potřebných kompetencí žáků se záměrem napomoci jejich úspěšné společenské integraci a pracovnímu uplatnění.
Netradiční a alternativní metody nacházejí své uplatnění zejména při rozvíjení komunikace, rozumových schopností, orientačních dovedností a při zlepšování celkové sociální komunikace dětí.
Při vzdělávání žáků se zdravotním postižením budou školy i nadále využívat speciální učebnice a další speciální učební materiály (videa, pracovní sešity, pracovní listy apod.), které jsou upraveny pro potřeby vzdělávání těchto žáků. Jedná se o učebnice se specifickou grafickou úpravou, obsahovou úpravou, tištěné v Braillově hmatovém písmu, multimediální učebnice apod. Ve třídě školy určené pro žáky s těžkým zdravotním postižením mohou souběžně působit až tři pedagogičtí pracovníci, z nichž jeden je asistent pedagoga. Ve třídě, ve které se vzdělává žák se zdravotním postižením, může působit také osobní asistent žáka, který není zaměstnancem školy, ale je pracovníkem v sociálních službách.
Zvýšená pozornost bude věnována používání informačních a komunikačních technologií, školy budou vybavovány speciálními informačními technologiemi, speciálním HW i SW pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Poradenství
Poradenství má v péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami mimořádně významnou roli, která vzrůstá v případě, že jsou zařazeni do škol hlavního proudu.
Poradenství zahrnuje služby zaměřené na podporu výchovy, vzdělávání a kariérového rozhodování dětí, žáků a studentů. Tyto služby jsou poskytovány žákům, jejich zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům.
Poradenské služby budou i nadále zajišťovat školy, školská poradenská zařízení, jimiž jsou pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum, ve stanovených případech i diagnostické ústavy a střediska výchovné péče.
Vztah mezi vzděláním a zaměstnáním
Profesní příprava žáků se smyslovým a tělesným postižením včetně struktury oborů je obdobná jako u běžné populace, se zachováním speciálně pedagogické podpory plynoucí ze speciálních vzdělávacích potřeb žáků.
Přechod mládeže s těžším či kombinovaným postižením z profesní přípravy na trh práce se jeví jako nejproblémovější oblast péče o postižené. Situace je zejména složitá v oblasti zaměstnávání osob s mentálním postižením.  Tito mladiství jsou zpravidla vedeni jako dlouhodobě nezaměstnaní, případně získají v souvislosti se svým postižením důchod a často zůstávají v sociální síti.
Záměrem je tudíž rozšířit okruh doškolovacích a rekvalifikačních kursů pořádaných školami a dalšími vzdělávacími institucemi, které umožňují absolventům upevnit si a získat potřebné kompetence pro výkon určitých pracovních činností. Absolventi se zdravotním postižením, kteří nezískají uplatnění na otevřeném trhu práce, mají možnost pracovat v chráněných dílnách nebo v chráněných pracovištích.
…..