Ze závěrů summitu dohodnutých mezi státy eurozóny plyne, že kromě závazku vyrovnaného hospodaření má "Fiskální smlouva" zahrnovat povinnou koordinaci všech hospodářských reforem s Evropskou unií s cílem mít jednotnou hospodářskou politiku a povinnost států s deficitem předkládat EU ke schválení strukturální reformy a povinnost všech zemí předkládat EU návrhy státních rozpočtů. Jedná se tedy o přenos národních pravomocí na EU a pokud se vláda bude držet svých závazků, měla by vypsat referendum. Česko by také v rámci toho mělo přispět do MMF částkou 90 miliard.

Socialisté a Topka: darujme peníze Bruselu!

Člen nejužšího vedení ODS a předseda europarlamentní frakce Evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil se tvrdě ohradil proti tomu, že ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v Otázkách Václava Moravce podpořil, aby Česká republika poskytla 90 miliard na záchranu krachujících států eurozóny a aby se vzdala své suverenity v rozpočtové oblasti a předala ji Bruselu.

„Dle mého názoru nám mnoho jiných možností nezbyde,“ konstatoval Schwarzenberg. . „Já jsem přesvědčen, že pan premiér si je povědomen nesmírné odpovědnosti, kterou toho času nese za osud České republiky, a že ví, že se Česká republika nesmí a nemůže izolovat v Evropě. Že by to bylo nastoupení velice strmé cesty dolů,“ řekl v televizi.

Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka poskytnutí peněz Bruselu podpořil. Zdůraznil, že jde o prosperitu země. Řekl také, že jde o částku, která se Česku vrátí na příspěvcích z EU během dvou let.

Schwarzenberg i ČSSD chtějí zlikvidovat český stát. Ať to platí ze svého

A Schwarzenberg to od ODS pěkně schytal. „Pan Schwarzenberg dokázal, že jeho nominace na prezidenta této země by byla historickým omylem, ale i to, že se neměl stát ani ministrem zahraničí. Tento člověk je názorově reliktem rakousko-uherských imperiálních představ o Evropě. Stejně tak pan Bohuslav Sobotka se diskvalifikoval pro jakoukoli vládní funkci v budoucnu a věřím, že voliči ČSSD si toho všimnou. Jejich společné přitakávání faktické likvidaci českého státu rozpuštěním v takzvaném tvrdém jádru EU je ostudné,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jan Zahradil. „Pouhé odevzdání fiskální suverenity či poskytnutí finančních záruk bez jakékoliv protihodnoty je neakceptovatelné,“ dodal Zahradil.

Ještě tvrdší než Zahradil byl poslanec Jaroslav Plachý. Ten uvedl, že když je Schwarzenberg tak žhavý zachraňovat státy eurozóny, tak ať to dělá za své. "Kníže Schwarzenberg je bohatý muž. Nemám nic proti tomu, jestli chce ze svého majetku poskytnout 90 miliard korun na sanaci německých a francouzských bank. Pokud ale chce zadlužit náš stát, jsem zásadně proti. Svých dluhů máme už dost a nepotřebujeme platit dluhy ostatních," řekl redakci Plachý.

"Jednotná hospodářská a fiskální politika se ani Moskvě nepovedla, Brusel je v tomto směru úspěšnější. Kdyby to nastalo, pak můžeme rozpustit národní parlamenty, protože nejdůležitější zákon, tedy zákon o státním rozpočtu, už půjde mimo ně. Toto pošlapání národní suverenity je možné jen referendem, ve kterém budu zásadně proti. Pokud by k tomu přesto došlo, změní se Brusel ve vězení národů, ze kterého je třeba se vymanit za každou cenu," dodal poslanec.

„My teď nejsme součástí eurozóny, a proto nevidím důvod se k dohodě připojovat,“ sdělil redakci ministr obrany a místopředseda ODS Alexandr Vondra.

"Pro daňové poplatníky v ČR je takto vysoká půjčka v této chvíli nepřiměřenou zátěží. Navíc v situaci, kdy není ani jasné, jestli je takový krok konečným a reálným řešením problému," uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr průmyslu a šéf jihočeské ODS Martin Kuba.

„Je to natolik vážné a budoucnost naší země předurčující rozhodnutí, že se neumím představit, že to neprojde diskusí v členské základně. Osobně toho příznivcem, v podobě, která je mi známa, nejsem,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr zemědělství a šéf středočeské ODS Petr Bendl.

Podle místopředsedy strany Pavla Drobila byl premiérův postoj na Evropské radě správný. "Vše ostatní je věcí jednání na domácí politické scéně. Osobně se domnívám, že ČR by se měla podílet jen na takových opatřeních, která nebudou znamenat, že odpovědní zaplatí hříchy neodpovědných bez toho, aby to ti nezodpovědní nepocítili a nemuseli v čase vrátit," dodal dále.

Konec suverenity, svobody a demokracie

Předseda zdravotnického výboru Boris Šťastný zaujímá dle svých slov k věci konzervativní a velmi rezervovaný postoj. „ODS vždy bojovala proti dalšímu a dalšímu odevzdávání národní suverenity Bruselu. Tedy alespoň ODS, do které jsem před 14 lety vstupoval a se kterou jsem se identifikoval. Navíc v době trvalých škrtů ve zdravotnictví, školství a dalších oblastech platit  desítkami miliard za doposud vesměs socialisticky rozežrané rozpočty řady evropských zemí mi přijde poněkud nefér. V tomto pohledu je britský konzervativní přístup bližší. Nevím, proč by relativně chudší čeští občané měli ze svého dotovat německé a francouzské bankéře,“ řekl redakci Šťastný, který je znám svými blízkými vztahy s prezidentem Václavem Klausem, který navržené řešení také odmítá.

Klausovi i Nečasovi blízký europoslanec ODS a předseda regionu Vysočina Ivo Strejček je absolutně proti. „Jedná se o absolutně zásadní rozhodnutí a nemohu dostatečně silně zdůraznit, jak ostře stojím proti připojení se k principům, které si dohodly státy eurozóny. Toto rozhodnutí bude mít dopad na dlouhé generace, které přijdou po nás a v jistém směru se jedná ještě o důležitější rozhodnutí než v případě Lisabonské smlouvy. Budeme se rozhodovat, zda se vzdáme své suverenity v oblasti fiskální, ale i sociální či zdravotní politiky. V případě schválení bychom mohli hovořit o konci svobody a demokracii v naší zemi. Jsem výrazně proti a věřím, že se vedení ODS nezachová krátkozrace či zbaběle,“ řekl ParlamentnímListům.cz Ivo Strejček.

ODS to musí sebevědomě odmítnout

"Česká republika nemá žádný důvod se podílet na této další eskalaci ukázkové politické nezodpovědnosti bruselských eurofanatiků, která má jen za úkol zamaskovat, že zvolené tempo a forma sjednocování Evropy je fundamentálně špatné. Není proto divu, že všichni nezodpovědní takovému rozhodnutí tleskají, neboť správně tuší, že další ztráta vlastní suverenity z nich snímá další díl vlastní odpovědnosti. Místo na brzdu se teď ale v Bruselu šlape na plyn a účet za havárii nezaplatí ti, co sedí za volantem, ale ti, co v tom autobusu v dobré víře sedí. Rozhodovací model v EU nemá s demokracií nic společného a národní suverenita není hodnota, která se překonala, takže je teď správný okamžik, kdy je třeba jasně říci, že tudy cesta nevede," napsal redakci poslanec Aleš Rádl.

"Maskování chybných rozhodnutí, v politické oblasti, ale zejména ve finančním sektoru, tím, že se nahromaděné dluhy budou různě přelévat zleva doprava a rozkládat i mezi ty, kteří je nenadělali a zároveň se bude omezovat prostor pro svobodné a suverénní rozhodování těch, kteří by to chtěli dělat jinak, je jednání, které je v přímém rozporu s hodnotami, na kterých Evropa vznikala, a proto je třeba bez jakékoli pochybnosti návrh Lisabonské smlouvy číslo II. sebevědomě odmítnou. ODS má usnesením kongresu přímo zakázáno podporovat další přenos suverenity do Bruselu, takže nepředpokládám, že by někdo z členů ODS přijetí této nové smlouvy vůbec navrhoval," dodal Rádl.

"Nedovedu si představit, že v době, kdy Česká republika bojuje s vlastním rozpočtem a dluhem, budeme posílat 90 miliard na záchranu ´aurozóny´. Předávat v této chvíli další národní kompetence bych považoval za zločin nejenom proti ideologickým kořenům ODS, ale i proti zdravému rozumu. Jednozačně by takové rozhodnutí muselo být podmíněno referendem. Já bych hlasoval proti," uvedl poslanec Pavel Bém.

Proč máme platit zlatá koryta jiných?

„Česká republika by se v tuto chvíli, kdy nejsou definovány sankce, kdy je stanoven nelogický, kostrbatý mechanismus převodů půjček ohroženým zemím přes MMF, neměla připojit k závěrům, ke kterým došly státy eurozóny,“ uvedl poslanec a místopředseda středočeské ODS Ivan Fuksa.

Poslanec ODS Jan Bureš míní, že bychom se připojovat neměli. „Nevím, proč se mají naši daňoví poplatníci podílet na splácení dluhů, kterými si jiní zvyšovali svou životní úroveň. Pokud by bruselští, nikým nevolení úředníci, měli rozhodovat o našem rozpočtu, tak co by z naší suverenity zbylo? K čemu by pak u nás byly volby?“ ptá se poslanec.

„Vložit peníze do dluhové propasti zemím, které žily na dluh, bez záruk věrohodných aktiv, bez referenda, které by reflektovalo měnící se podmínky od vstupu do EU, by byl podvod na občanech. Podpořit fiskální odpovědnost zemí EU je možné i na národní úrovni,“ říká senátor Luděk Sefzig.

Referendum?

„Rozhodně nepodpořím poskytnutí 90 miliard. Česká republika potřebuje finanční prostředky na řešení svých ekonomických problémů a pro své občany. Své závazky jsme vůči EU vždy plnili a ČR nenese zodpovědnost za krizi v eurozóně. ČR již MMF finanční prostředky poskytla a tato situace je nekonečný příběh vzájemných půjček, které věc nevyřeší,“ říká poslanec Radim Fiala.

"Nepodpořím ani návrh Německa a Francie na nová pravidla fungování EU. Znamená to totiž, že by ČR odevzdala ekonomickou, a tedy i politickou suverenitu do rukou Francie a Německa. Jen naivní člověk si může myslet, že v tomto ekonomicko-politickém systému by zájmy českých občanů byly prioritou. Věřím, že pokud ODS dodrží svoje zásady, tak tuto věc odmítne. Jsem zastánce zastupitelské demokracie, ale má-li nastat de facto konec české státní suverenity, tak souhlas českých občanů v referendu je jediný demokraticky přijatelný způsob," dodal Fiala.

„Já osobně nepodporuji zapojení ČR do těchto procesů. Schválení v referendu by to nepochybně vyžadovalo,“ míní poslanec David Šeich.

Podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS a šéfa občanských demokratů v Pardubickém kraji Jana Čechlovského by se Česko ke státům eurozóny přidávat nemělo. „A k referendu nevidím důvod,“ dodal.

Europoslanec Hynek Fajmon uvedl, že jak proti půjčce 90 miliard, tak i proti vstupu do rozpočtové unie. „Jsem proti, byly by to prostředky, které stejně nic nezachrání,“ uvedl stručně senátor Pavel Eybert.

Každý, ať si jede za svoje

Podle poslankyně Zdeňky Horníkové se Česká republika snaží vrátit mezi vyspělé země Evropy a sama nemá na rozdávání. „Máme-li do budoucna obstát v evropské konkurenci, musíme se vyrovnat především s vlastní ekonomikou. Nemáme na rozdávání. A že nám EU dává dotace, jak říká Bohuslav Sobotka? Nesmysl, EU jen přerozděluje naše vlastní peníze a u velkých investic myslí především na vlastní firmy. Je nutné hledat nové trhy, nespoléhat do budoucna jenom na Německo. Referendum v tomto případě je k diskusi,“ dodala poslankyně.

„Česká republika by se rozhodně připojovat neměla. Souhlasím s výrokem premiéra, že pro ČR to nic nepřináší,“ říká senátorka Daniela Filipiová.

Poslankyně Lenka Kohoutová říká, že bychom měli být v jakémkoli rozdávání směrem do EU zdrženliví. „Zejména pak bohatším státům, které si svou situaci dlouhodobě neřeší a nehodlají se uskromnit bych pomoci nechtěla. Sami řešíme mnoho svých finančních problémů,“ vysvětlila poslankyně.

Podle senátora Jiřího Pospíšila by se ČR měla zavázat dodržovat maximálně tři procenta deficitu rozpočtu. "Současně by měla odmítnout jakékoli vnější kontroly svého rozpočtu a platby do nadnárodnách fondů na země, které se tak nebudou chovat," dodal Pospíšil.

Nikdo neví, jak ta smlouva vypadá

„Jsem proti současné podobě EU, která se odchýlil od původní myšlenky svobodného trhu, ale jsem i proti referendu obecně. Občané mají možnost, ale i jedinou, vyjádřit svůj názor ve volbách, které patří k demokratické společnosti, kterou Česká republika je,“ uvedl senátor Zdeněk Schwarz zvolený za ODS.

Poslanec Radim Jirout říká, že vzhledem k tomu, že není ještě znám text smlouvy, je těžké vyjádřit jednoznačné stanovisko. „Osobně jsem ale proti poskytnutí půjčky. S některými navrhovanými opatřeními, jako je třeba vyrovnaný rozpočet, lze souhlasit, ale například zavedení společného daňového základu zcela odmítám,“ dodal Jirout.

"Zatím bych také nedoporučoval se připojovat ke smlouvě mezi státy eurozóny. Doporučuji rychle pracovat na vlastních podmínkách, co musí EU udělat ve vztahu k ČR. Ano, je to přesunutí pravomocí, které neschválil kongres ODS. Podle mě není třeba zatím referenda," míní senátor Vítězslav Jonáš.

Poslanec Jaroslav Martinů říká, že jde o velmi závažné téma a neexistuje jednoduchá odpověď. „Myslím, že veškeré politické handrkování musí stranou. Je zapotřebí nalézt širokou politickou shodu podepřenou vyhodnocením všech dopadů na ČR. Se seriozními nápady by měla být seznámena veřejnost, která by měla v referendu rozhodnout,“ myslí si poslanec.

Véčka také proti

Podle současného stavu to vypadá tak, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberga a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vydání našich devadesáti miliard podporují. ODS je proti a Věci veřejné, zdá se také.

Podle předsedy Radka Johna není možné souhlasit s úvahou, že za chyby řady bankéřů evropských bank ponese odpovědnost český občan. „Nemůžu souhlasit s odevzdáním 90 miliard z českého rozpočtu, aniž by nedošlo k potrestání řady přehmatů bankéřů několika evropských bank. Jedno bez druhého nejde,“ uvedl John.

Předseda poslaneckého klubu Vít Bárta poznamenal, že snahu vytvořit umělou koalici zemí "sdílení dluhu" vnímá skepticky. „Zvažované varianty pro ČR bude třeba řešit jak v rámci vládní koalice, tak i s veřejností a odborníky. Nedovedu si představit, že by takto vážné rozhodnutí bylo přijato pouze hlasovací koalicí ČSSD a TOP 09. Nejde v uvozovkách pouze o 90 miliard korun, což je mimochodem stavba celé R35 dohromady, ale také o míru samostatnosti naší rozpočtové, daňové a hospodářské politiky na desítky let dopředu. Tímto způsobem k této otázce budeme přistupovat,“ doplnil Bárta.