Poslanec: Když mě přepadne Cigán s dýkou, mám právo mu ustřelit hlavu

16.01.2012 14:52 | Zprávy

Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka je známý tím, že se k palčivým otázkám vyjadřuje na plnou pusu a bez politicky korektních vyhýbaček. Nejinak je tomu i v případě Romů, které ve většině považuje za parazity. Stejně tak má podle něho člověk právo bránit se proti útočníkovi, jak uzná za vhodné. Třeba mu ustřelit hlavu. Trvá si na tom, že ministr Schwarzenberg zaslouží na holou a ministr Kalousek podle něj chce zlikvidovat živnostníky.

Poslanec: Když mě přepadne Cigán s dýkou, mám právo mu ustřelit hlavu
Foto: Věci veřejné
Popisek: Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka

Vy se poměrně často kriticky vyjadřujete kriticky k romské menšině. Proč tuto menšinu považujete za problémovou?

Nepovažuji je za problém, protože jsou menšina, ale protože to jsou problémoví lidé, kteří jsou přítěží pro společnost. Většina lidí z této menšiny do této kategorie problémových lidí spadá.

Co konkrétně vám vadí?

Problematické je, že stojí hodně peněz, a nic nepřináší, a tak je to u nich po generace a není u nich žádná snaha na tom něco změnit. Stojí nás stovky milionů korun a co se nám dostává zpátky? Fyzické ataky, krádeže, loupeže a podobně.

Existuje podle vás nějaké řešení toho problému?

Určitě. Je to ale velice choulostivá záležitost kvůli různým pseudospravedlivým takzvaným ochráncům lidských práv. Nikdo se to toho nechce obout, protože pak je ze strany takových humanistů napadán. Řešení je jednoduché: na všechny občany této země a zde pobývající osoby uplatňovat stejná práva a stejné povinnosti. Pokud někdo tyto povinnosti neplní, má na něj být uplatněn patřičný trest. Bez ohledu na to, jestli je to běloch, černoch nebo Cigán. Nemůže se ale většina přizpůsobovat menšině.

Může být řešením snížení sociální dávek, přídavků a podobně?

Ne, snižovat se to nemusí. Ale nemůže někdo brát sociální dávky dlouhodobě, aniž by projevil snahu pracovat. Jsou tu cigánské rodiny, které po generace nechodí do práce a ve finále mají bez práce více peněz než ti, kteří se snaží pracovat a starají se o děti.

Jak se díváte na ten návrh, se kterým přišla vládní zmocněnkyně pro lidská práva, aby se rušily zvláštní školy a romské děti byli odsud posílány do základních škol?

Bude to problém, protože jsou známé případy, kdy děti ze slušných rodin mají s těmito dětmi z nepřizpůsobivých rodin problémy, protože oni jsou opravdu nepřizpůsobiví. Já chápu tu snahu něco s tím udělat a snažit se je začlenit, převychovat jednu generaci těchto nepřizpůsobivých a dát jim všechny podmínky, aby se mohli stát slušnými lidmi, kteří nejsou na obtíž a nikdo jimi nemusel opovrhovat. Ale kolik let už to trvá, že se je snažíme nějakým způsobem začlenit a ono to nemá žádný efekt?

Jediná věc, která bude mít efekt, je uplatňovat zákon na všechny stejně. Nepracuješ? Nemáš nárok. Začneš krást? Hop do vězení. Slyšel jsem názor, že když jim sebereme dávky, tak budou páchat ještě větší kriminalitu. Ne, něco uděláš a prostě budeš sedět a příště si to rozmyslíš. Do revoluce taky existovala povinnost pracovat. Cigáni museli makat. Dostali lopatu, někteří se o ni sice jen opírali, ale někde museli být po pracovní dobu a aspoň předstírat, že pracují. Dneska nemusí pracovat, pořád si jenom stěžují, roste vlna fyzického násilí vůči většinové společnosti a my jim pořád ustupujeme. Na co čekáme? Až nás začnou beztrestně na ulicích sekat mačetama a krást důchodcům peněženky a podobně? Když někdo napadne Cigána, tak je to rasový trestný čin a dostane trest v nejvyšší sazbě, a když Cigán zmlátí bělošku, okrade stařenku nebo znásilní, týrá a terorizuje dvanáctiletého bílého kluka, tak dostane trest, jako by někomu jenom sebral peněženku. Takhle to nejde dál a směřuje to do průšvihu. Pokud lidé vidí, že stát se o ně nepostará, tak vezmou tu věc do vlastních rukou a bude zle. A já se tomu nedivím.



V Tanvaldu se o Silvestru stal případ, kdy se třiašedesátiletý důchodce bránil napadení dvou Romů, kteří měli nůž, a jednoho z nich zastřelil. Vy jste žil dlouho v Americe. Myslíte si, že by u nás mělo platit podobné právo jako v USA, bránit se proti agresorovi střelnou zbraní a případně ho i usmrtit?

Jenom malé upřesnění. Jsou tam státy, kde je držení zbraní stejně restriktivní jako v Evropě. Ale samozřejmě, pokud mi někdo vleze na pozemek, nebo mě někdo fyzicky napadne, tak já musím použít veškerou sílu, kterou já považuji za přiměřenou ke své osobní ochraně. Jestli mě přepadne třináctiletý Cigán s dýkou v ruce, tak já mám právo mu třeba ustřelit hlavu. Protože nikdo nemůže posoudit, jak jsem na tom fyzicky já a jak je na tom on. Navíc v takové chvilce se to těžko posuzuje. Když mě někdo napadne, tak já mám právo mu ustřelit palici, protože nevím, jestli on ji tou kudlou nechce uříznout zase třeba mě. A je jedno, jestli je to běloch, nebo Indián.

Ten, kdo na vás útočí, musí počítat s tím, že riskuje on a že vy máte právo se bránit jakýmkoli způsobem. Agresor přebírá útokem veškerou zodpovědnost. Přiměřená obrana je teorie. To nikdo neumí žádným způsobem spočítat. Když jste přepaden, bojíte se o svůj život a děláte vše pro to, abyste se zachránil. Přiměřená obrana? Ten člověk může mít třeba 35 kilo, ale může být mistr světa v karate a jednoduše mi zláme vaz. Podle postavy bych si řekl, že se mu s přehledem ubráním, ale on je třeba profík a zabije mě. Přiměřená obrana je prostě taková obrana, kterou napadený člověk považuje za přiměřenou, aby odvrátil útok. Hotovo.     

Různí romští předáci tu sebeobranu třiašedesátiletého muže označovali za rasistickou popravu. Měli by se podle vás teď tomu napadenému důchodci omluvit?

Určitě. Romští předáci by se v první řadě měli začít nějak slušně živit. To jsou stejní paraziti na romské komunitě jako je romská komunita parazitem na většinové společnosti. Ten případ třiašedesátiletého důchodce, který se bránil proti ozbrojeným gaunerům, mi byl vcelku jasný už na začátku. Protože kdyby tam už na začátku byla nějaká pochybnost, tak by ho nepustili na svobodu. Určitě by se měli omluvit. Nejen tomu pánovi, ale celé společnosti, a konečně začít vést svou komunitu, když jsou předáky, k tomu, aby se polepšila. Protože jinak je bude muset polepšit někdo jiný.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Piráti

Dobrý den, zajímalo by mě, koho jste volil jako vašeho nástupce a jestli byl Hřib vaším favoritem a co si o něm myslíte? Nemyslíte, že on stranu spíše pohřbí? A zajímá vás vůbec osud strany? Přeci jen byl jste to vy, kdo ji vybudoval a podle mě je velká chyba, že jste jako předseda skončil.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…