Poslankyně Hana Šedivá odchází ze sněmovny po osmi letech těsně a navíc těsně před volbami. Jmenováním na místo soudkyně jí zanikl poslanecký mandát, protože obě funkce jsou neslučitelné. Webová stránka Poslanecké sněmovny už dokonce Šedivou od dopoledne neuvádí ani jako poslankyni.

V poslaneckých lavicích Šedivou nahradí bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD Jozef Kubinyi, který i dříve býval poslancem. Teď se jím stane na pouhý týden. Pokud na nejbližší schůzi sněmovny, tedy ve čtvrtek, složí slib poslance, mandát mu skončí o týden později, což bude ve čtvrtek 3. června.

Klaus: Obávejte se nové zodpovědnosti

Klaus při slavnostním ceremoniálu poznamenal, že poslední z dnes jmenovaných soudců byl 666. soudce, kterého uvedl do funkce.

"Je to neuvěřitelné. To znamená, že více než pětinu soudců jsem jmenoval já. Vždycky, když tu stojím vedle ministryně či ministra spravedlnosti, tak říká, že už je to definitivně poslední jmenování a že těch soudců už je více, než je potřeba," řekl.

Klaus ale doplnil, že chápe, že soudcové se také vzdávají funkce a je třeba jejich počty doplňovat. "Chtěl bych vám popřát, abyste to vzali vážně a abyste se také trochu báli té zodpovědnosti, protože kdyby ne, tak z toho já bych měl strach," vzkázal novým soudcům.
 

Téma Klaus a soudci, anebo spíše Klaus versus soudci bylo v minulosti médii častokrát propíráno. Klausův postup vzbudil pozornost v roce 2005, kdy prezident odmítl jmenovat tři desítky soudních čekatelů s odůvodněním, že je jim méně než 30 let. Jeho krok vyvolal kritiku ze strany ministerstva spravedlnosti i soudů. Někteří neúspěšní čekatelé se obrátili na soudy, odešli do advokacie, anebo je Klaus nakonec jmenoval.

Případ Langra se táhne několik let

Známý je například případ justičního čekatele Petra Langera, kterého tři roky prezident Václav Klaus odmítl jmenovat soudcem. Přestože se Langer obrátil na soud, nakonec odešel do advokacie a v Ostravě si založil vlastní advokátní kancelář.

V případu rozhodoval i Nejvyšší správní soud. Ten zamítl Klausovu kasační stížnost a stanovil, že by prezident měl bez otálení rozhodnout o jmenování Langra soudcem. Klaus ovšem podle dostupných informací dodnes nijak nerozhodl.

Případem Langra se ale musí zabývat Ústavní soud. Langer totiž stížností napadl verdikt, jímž mu soud přiznal 105 tisíc korun jako náhradu újmy způsobenou Klausovým otálením při jmenování. Podle Langra je částka příliš nízká, proto podal stížnost. Nelze však předjímat, za jak dlouho Ústavní soud o stížnosti rozhodne.