Nejvyšší správní soud přitom již obdržel několik stížnost. Stalo se tak ještě před začátkem lhůty. Jak uvádí ČTK,  počet ani obsah stížností však soud zatím nezveřejnil.

S čím se mohou strany, ale i jednotlivci na soud obrátit? Například s návrhem zneplatnit volbu třeba jen jednoho poslance, pokud byl podle jejich názoru výsledek hlasování ovlivněn porušením volebního zákona. Z kandidujících stran ani jedna zatím neoznámila, že by takové úmysly měla.

Volebními stížnostmi se bude zabývat speciální sedmičlenný senát, na jejich projednání má 20 dní. Musí tak rozhodnout nejpozději do začátku července.

Po minulých volbách před čtyřmi lety, které sněmovnu rozdělily na dva stejně silné tábory, se Nejvyšší správní soud musel zabývat 70 stížnostmi. Bylo jich nejvíce od roku 1989. Žádnému ze stěžovatelů ale nevyhověl, zjištěná pochybení totiž podle soudců nemohla výsledek sněmovních voleb ovlivnit.