Debata o důchodech se v České republice vede ze dvou základních pozic. „Jednou z nich je racionální snaha najít odpovědi, které vyžaduje měnící se společnost. Druhou motivaci je snaha podnikatelů ve finančním sektoru vytvořit nový, relativně velký trh v situaci, kdy globální finanční trhy narážejí na své meze. Ve své podstatě je to klasická snaha po zavedení nového produktu a po získaní zisku z něj," tvrdí bývalý premiér a po šest let evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla.

„Privatizace důchodových systémů, jejich převedením do kapitálových fondů je v tomto smyslu například v České republice přesunem moci skryté v 780-timiliardovém obratu z demokraticky kontrolovaného veřejného systému do rukou finančních oligarchií. Je krokem na cestě k neoliberální oligarchizaci společnosti," vysvětluje v Deníku Referendum Špidla.

Deficit způsobují kromě objektivních faktorů i politická rozhodnutí

Podle bývalého evropského komisaře důchod v našem systému není sociální dávkou. „Je právem na přiměřenou sociální ochranu, které vyplynulo z pracovního života a ze splněné solidární povinnosti ve vztahu k předchozí generaci. Jeho konstrukce je pojištěním, v němž se dávka více méně odvozuje od průběhu pracovní kariéry. Závisí na celoživotní délce práce a na celoživotní výši výdělku," definuje Špidla důchod.

Deficit systému je dán jednak objektivními faktory, jednak politickým rozhodnutím. „Ministr Kočárník snížil odvody do systému, a ten se dostal do deficitu. Sociálně demokratická vláda zvýšila mírně odvody v podstatě na původní hodnotu a systém se dostal do přebytku. Současný deficit je ze dvou třetin dán snížením příjmu důchodového systému na základě politického rozhodnutí Topolánkovy vlády a z jedné třetiny výpadkem příjmů v době krize," rekapituluje Špidla.

Stát nedokáže poskytnout záruku, pokud nařídí povinné spoření 

Připomíná také, že Česká republika vydává na svůj důchodový systém ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi málo, jen 8,4 % HDP, zatímco Polsko 12,4 %, Maďarsko 10 % a Slovinsko 10,1 %. Sedmnáct zemí EU dává na důchody relativně více než my. Nejvyšší podíl důchodového systému na svém HDP má Itálie 14,7 %, nejméně Irsko 5 %. Evropský průměr je 11,9 %.

Ukládání peněz do kapitálových systémů vyžaduje významnou podporu z veřejných peněz. Krajní odpovědí bývá povinné spoření. „Je ovšem otázkou, zda jsou tyto podpory eticky obhájitelné, zejména forma povinného spoření. Finanční podnikaní je ze své podstaty riskantní. Pokud je spoření na důchod uloženo zákonem, je zřejmé, že veřejná ruka musí poskytnout plnou záruku. To je technicky nemožné, vzhledem k obrovskému kapitálovému rozsahu penzijních fondů," poukazuje Špidla.

Související:

Bezděk: Vedle státního pilíře důchodů je třeba posílit "spořící" nohu 

Janotův návrh penzijní reformy otloukán zprava i zleva 

Paroubek varuje před privatizací důchodového systému

Foto: eu2009.cz