Jak tráví dny půvabná blondýnka, která už za několik dní usedne v lavicích dolní komory? ParlamantníListy.cz ve středu ráno Klasnovou zastihly ve chvíli, kdy v parku na pražském Klárově nedaleko domu, v němž žije, venčila bíločerného psíka. Někde opodál pak běhal ještě druhý.
Na první pohled přitom nevypadala jako obyčejný pejskař. Alespoň podle oblečení - elegantní šaty, lodičky. Na druhý pohled však měla o psy zjevně skutečnou starost a ani na minutu je nespouštěla z očí.
Doma se o politice nebavíme kvůli duševní stabilitě
Když pak i se psy zmizela v domě, zbývala už jen chvilka do začátku jednání o nové vládě. Za "véčkaře" mimo jiné vyjednává její přítel Vít Bárta. Baví se proto doma o politice? Má Klasnová ministerské ambice?
"Doma se o politice snažíme nemluvit v rámci zachování nějaké duševní stability," reagovala se smíchem na dotaz ParlamentníchListů.cz. Ministerské ambice prý navíc podle svých slov nemá.
"Jediné nad čím jsem se zatím zamýšlela, byla má možná působnost ve výborech v Poslanecké sněmovně." Své angažmá by si dokázala představit v sociálním výboru, výboru ke vzdělávání a zároveň kultuře nebo třeba ve výboru pro životní prostředí.
Celý den v jednom kole
Klasnová je nejen místopředsedkyní strany Věci veřejné, ale také šéfredaktorkou časopisu Pražan a zastupitelkou MČ Praha 1. Proto i její současný každodenní život vypadá lehce šíleně.
"Chodím do kanceláře, na různé komise, připravuji předání časopisu. Na podzim chci kandidovat v komunálních volbách, protože mám na sebe navázánu řadu voličů, kteří nám věří, takže i na to se připravuji. A po večerech pak ještě jezdím do středních Čech, kde pomáhám zakládat kluby Věcí veřejných," popsala svůj "zápřah" Klasnová a svěřila se, že venčení pejsků je pro ni nyní jednou z mála radostí.
Souvisejí:
Johnův slib se mění. Okénko není, náhrady tak pošleme na charitu
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: epo