David Vodrážka si byl zřejmě na kongresu ODS tak jistý tím, že ho znovu zvolí do funkce prvního místopředsedy, že ho ani nenapadlo, že by si to mohl pokazit. Ale podařilo se mu to velice snadno a to díky nominačnímu projevu. Ten byl bez konkrétních sdělení a nenabídl žádné recepty. Podle některých delegátů byl dokonce hloupý. Navíc Vodrážka při čtení projevu vypadal, jako by byl opilý. Jenže on to odmítá.

Přesto někteří delegáti hovořili o tom, že když toho „blekotu, mekotu" slyšeli, byla to poslední kapka. „Stalo se, v co jsem skrytě doufal. Lidé se vykašlali na dohody a volili podle svého," poznamenal již po volbě místopředsedů například delegát z Plzeňského kraje.

A co tak delegáty rozesmálo, že projev potajmu přirovnávali k projevu Miloše Jakeše z roku 1989? Například slova o zákulisních hrách. Či o tom, že rétorika není jeho silnou stránkou a on si na nic nechce hrát. Anebo, že nechce tvrdit, že má na všechno "hotový nějaký" recept.

Vodrážka versus Jakeš. V čem se liší?

Inu, posuďte sami, co například Vodrážka řekl: „Já myslím, že ta podpora nominacemi vypovídá o mnohém. Vypovídá i o tom, že v médiích se hovoří o nějakých zákulisních dohodách. Bohužel, my si to děláme sami. To je přece i naše hra, to je hra některých z nás, když tvrdí, že se tady dělají nějaké zákulisní dohody, že se tady vysedává v saloncích a tam se to peče. Ale tak to přece není, je to tak, že proběhly nominace a ty nominace jsou naprosto transparentní."

A aby bylo jasné, proč delegáti na kongresu právě tato slova přirovnávali k legendárnímu Jakešově projevu, nabídněme srovnání toho, co řekl Jakeš v roce 1989:

 "A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě. "

Vodrážka: Nemám žádný recept

„Pražský region dopředu řekl, koho chce a bude podporovat. Já nebudu mluvit dlouho. Ostatně všichni víte, že rétorika není mou silnou stránkou a já si na nic nechci hrát. Nechci ani tvrdit, že mám na všechno hotový nějaký recept. A že vím, jak vyhrajeme příští volby, a vím, jak se k tomu receptu a vítězství můžeme dopracovat," řekl dále v projevu Vodrážka.

Jakeš: Není to jednoduchý proces

Nu a jak nasadil před 21 lety tóninu Jakeš? "To není jednoduchý proces ta přestavba. Není. To je proces, v kterým se ne každý dost dobře vyzná a proces, do kterýho mohou vstoupit nepřátelé a vypadají přitom jako přátelé."

V hitparádě Jakeše ještě nechybělo známé provolání o umělcích: "Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni. Dostávám jednou ročně výpis... seznam těch umělců, kteří berou nad těch 100 tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno... ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další ne 600, milión, dva milióny berou. Jandové a jiní každý rok. Ty náhodou neprotestovali."

Bývalý místopředseda jako nový fackovací panák

K vysvětletní toho, proč se nyní Vodrážka může stát novým fackovacím panákem politiky, podobně, jako se jím stal kdysi i Jakeš, přispívá i sloupek publicisty časopisu Týden Martina Fendrycha. Ten na serveru Týden.cz. například uvedl, že Vodrážka přednesl o víkendu v hotelu Clarion projev, jenž by mohl být vysílán dokonce v recesistickém pořadu.

„Muž, který ničím nikoho neuchvátil, nepřesvědčil a který na místo statutáře viditelně nemá. Za ním stála silná Praha. Vodrážka ovšem v hotelu Clarion pronesl projev, který by mohl být vysílán v pořadu Na stojáka," napsal Fendrych.

Opilý prý nebyl, zradily ho "jeho" regiony 

Na kongresu se také spekulovalo o tom, že Vodrážka byl při svém projevu opilý. Byla na něm totiž znát jistá únava a navíc v projevu mezi slovy měl dlouhé přestávky. To ale Vodrážka pro Českou televizi odmítl.  Spát prý šel ve dvanáct hodin večer a podobné spekulace považuje za "snahu tak trochu kopat do mrtvoly". 

Podporující síla regionů se rozpadla

České deníky během pondělí psaly v tom duchu, že Vodrážkův pád je překvapivý, neboť mu předcházely nominace z několika vlivných regionů ODS, tedy Prahy, středních Čech a jižní a severní Moravy. Vítěznou Miroslavu Němcovou totiž navrhla jen její Vysočina. Jenže tato dohoda čtyř silných regionů se nakonec rozpadla.

„Mnoho delegátů z Prahy si u kávy postesklo, že jsou to Moraváci, kdo porušili dohody. Morava skutečně nelibě nesla, že Praha tvrdošíjně prosazuje do vedení jihočeského kandidáta Martina Kubu, za nímž stojí Pavel Dlouhý, jež má Topolánkovu nálepku kmotra," uvedl k tomu například server Aktuálně.cz.

Praha šla proti němu

Svůj hlas ale Vodrážkovi údajně nehodili i někteří středočeši, hlavně ti, co stojí za Petrem Bendlem. A nakonec i část Prahy se nakonec postavila proti vlastnímu kandidátovi.

"Za Davidem Vodrážkou stojí podnikatel a radní Tomáš Hrdlička, hlavní hybatel dění na posledním pražském regionálním sněmu. To jeho lidé dostali z vedení smíchovského starostu Milana Jančíka a další. Ti mu to teď skrze Davida Vodrážku vrátili, byť to nebyly jen jejich hlasy, které rozhodly," řekl pak pro Mladou frontu Dnes jeden z členů vedení pražské ODS.

Jenže během kongresu se mnohokrát ozval apel, aby Nečasovo vedení mělo silný mandát a delegáti se proto nakonec údajně rozhodli podle vlastního vědomí a svědomí. Vodrážka tak nakonec po dvou letech končí jako poražený a bez funkce ve vedení ODS.

Čtěte také:
Nečas má svůj vysněný tým. Vodrážka zažil krach

---

David Vodrážka: Nominační projev na 1. místopředsedu ODS

Vážené delegátky, vážení delegáti,

mnozí z vás si snad vzpomenou, že když jsem se o vaši důvěru ucházel na posledním volebním kongresu ODS, šlo mi hlavně o to, abych vás přesvědčil, že Praha nestojí proti zbytku republiky. Dokonce jsem rozepnul své sako, abych vám ukázal, že nemám ploutve a že ač Pražák, jsem člověk, jako vy.

Proč to zde opakuji? Opakuji to zde proto, že rozdělování ODS na regiony stále přežívá. Je to ale dělení umělé. Je to dělení, které nám vnucují jiní. ODS je přece jenom jedna. A to by měl být zásadní výstup tohoto kongresu. My se přece nedělíme na Pražáky, Brňáky, Plzeňáky atd. Jsme a musíme být jednotní. Pokud mě zvolíte, pak slibuji, že budu loajální k lídrovi ODS a že budu hájit zájem ODS jako celku. Ne pouze zájmy svého regionu.

Nechci tu ale mluvit jen za sebe. My potřebujeme vedení, které bude reprezentovat skutečnou ODS. Vedení, které bude umět komunikovat se všemi regiony. Vedení, které bude mít zázemí v členské základně. Nemůžeme si dovolit grémium složené ze solitérů. Musí to být vedení demokratické, zvolené na základě skutečné podpory zdola.

Já tu nebudu mluvit dlouho. Ostatně všichni víte, že rétorika není moje silná parketa a já si tu nechci na nic hrát. Nechci tu ani tvrdit, že mám na všechno hotový recept a že stoprocentně vím, jak vyhrajeme příští volby. Ale vím, jak se k tomu receptu a k tomu vítězství můžeme dopracovat. Můj program se dá shrnout do tří prostých slov: Naslouchat. Spolupracovat. Důvěřovat.

Přátelé, my si musíme umět naslouchat. Zní to banálně. Ale za svou relativně krátkou kariéru jsem už poznal, kolik škody se nadělá tím, že spolu lidé nemluví. Že dají na to, co slyší z druhé ruky, nebo z médií. Že zbytečně podrážděně reagují na něco, co ten druhý vůbec neřekl. Nepodceňujme, kolik se toho dá dokázat prostě tím, že budeme opravdu poslouchat, co ten druhý říká. Že budeme používat alespoň mobilní telefon. Za uplynulé dva roky patřilo mezi mé povinnosti 1. místopředsedy objíždět regiony. A vím, jak je důležité, když lidem prostě lidsky nasloucháte.

Za druhé, musíme spolupracovat. Každý máme různé zájmy. Ale musíme mít na paměti, že když nedáme na první místo společný zájem ODS, nedosáhne nikdo z nás nic. A nejen zájem ODS. Ale zájem celé České republiky. Musíme i nadále spolupracovat s nejlepšími odborníky v zemi. Máme v tom náskok, který nesmíme zahodit. Náskok, který nám může pomoci vrátit důvěru občanů. Pokud mě zvolíte, rozhodně hodlám podporovat otevřenou debatu jak uvnitř ODS, tak s nezávislými experty.

Za třetí potřebujeme více důvěry. Chápu, že mnozí jsou rozladění posledním vývojem. Chápu, že mnozí hledají viníky. Chápu, že ne každý každému v ODS věří. Ale když si nebudeme věřit, nedokážeme si ani naslouchat, ani spolupracovat. Jinými slovy, nedokážeme vůbec nic. Jestli něco pokládám za svou přednost, pak je to moje schopnost věřit ostatním. Věřím, že každý dodrží, co řekne. Věřím, že my všichni máme společný cíl. A ten cíl je jasný: obhájit naši pozici nejsilnější pravicové strany.

Neříkám, že sám vím, jak to zařídit. Ale slibuji, že když mě zvolíte, budu aktivním, loajálním a platným členem týmu, který nám vrátí šanci na vítězství. Slibuji, že budu trpělivě naslouchat ostatním, že budu spolupracovat a že budu pomáhat šíření atmosféry vzájemné důvěry. To je vše. A opakuji: ploutve nemám! Děkuji vám za pozornost.