Kromě zákonných podmínek musí kandidáti splňovat i některé blíže specifikované. „Znalost příslušných zákonů, tříletá praxe v řídící funkci nebo znalost angličtiny. Kandidáti pak musí přesně vypsat, co po nich požadujeme. To je podrobný životopis nebo koncepci, která ale nesmí přesáhnout určitý počet stran," řekl člen rady ÚSTR Patrik Benda.
Podle některých kritiků panuje v ústavu po odchodu dlouholetého ředitele Pavla Žáčka a posléze i Jiřího Pernese chaotická situace. A tu nechce zachránit ani současný prozatímní ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeněk Hazdra. Do výběrového řízení se totiž nepřihlásil.
Střídání ředitelů probíhalo rychle
Zdeněk Hazdra nastoupil na ředitelské křeslo v květnu, když vystřídal historika Pernese, kterého odvolala rada ústavu. Důvodem byly podle radních informace o jeho další plagiátorské kauze.
Jiří Pernes se ujal řízení ústavu začátkem dubna. Ve funkci nahradil Pavla Žáčka, který stál za zřízením celé instituce.
Rada oficiálně odvolala Pernese proto, že ve své vědecké publikaci Svět Lidových novin 1893-1993 opsal části cizí diplomové práce z roku 1958. Sám Pernes přiznal, že zmíněnou diplomovou práci použil, ale prý ji řádně citoval. Jak řekl, bere to jako zástupný důvod svého odvolání. A neoficiální důvod Permesova odvolání?
Vadil VUML, byť večerní
Především radním a lidem v ústavu vadilo to, že za komunistického režimu chodil na Večerní universitu marxismu-leninismu a neuvedl to v životopise. Také prý vadil fakt, že se o něj v minulosti zajímala Státní bezpečnost.
Odpůrci Pernese zpochybňovali i autorství jeho knihy o protektorátním ministrovi Emanuelu Moravcovi. To Pernes kategoricky odmítl a zvažoval kvůli tomu i žalobu. Kritici i stoupenci Pernese ovšem na jeho odvolání zorganizovali několik petic.
I Hazdra to měl se svým šéfováním po nějakou dobu nahnuté. Na konci června jej chtěl odvolat místopředseda rady ústavu Patrik Benda, protože ředitel nerespektoval vůli radních, když sesadil šéfa Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého. K odvolání Zdeňka Hazdry ale tehdy chyběl jeden hlas.
Zájem o šéfování ústavu není velký
Jak uvedla Česká televize, na pozici ředitele ústavu se zájemci zrovna nehrnou. Do 1. července, tedy předchozího termínu uzávěrek, nepřišla ani jedna přihláška. Neoficiálně se proslýchá, že by na funkci mohl kandidovat bývalý předseda ODA Daniel Kroupa nebo advokát a obhájce disidentů Milan Hulík.
Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
