Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v souvislosti se svou pracovní návštěvou Rakouska řekl před pár dny pro rakouský list Die Presse, že dlouholeté rakouské snahy o zrušení takzvaných Benešových dekretů jsou marné.  Zrušit je ale podle něj nelze. Pro list také naznačil, že zpětný účinek není možný stejně jako u mnichovské dohody a ani dějiny se nedají vrátit zpět.

V souvislosti s tím ale český velvyslanec ve Vídni Jan Koukal pro Rádio Česko řekl: „Já mám pocit, že výroky Čechů nejsou vždy konzistentní a někdy jsou zbytečně agresivní. Pleteme dohromady chování lidí v poválečném období se základními principy obnovení Československé republiky, o což se tehdejší prezident Beneš zasloužil, a to bychom měli také chápat a tak argumentovat."

Koukal tak podporuje postup Karla Schwarzenberga a souhlasí s jeho výroky. Očekává se ale, že Schwarzenbergův rakouský protějšek se k otázce Benešových dekretů vrátí.

„Já si myslím, že otázka Benešových dekretů dnes padne, A je to dobře, že padne, protože Benešovy dekrety jsou symbolem poválečného uspořádání. A Rakousko ve volebních letech, což letos je, vytáhnou vždy tuto otázku," poznamenal Koukal.

Podle Koukala se v rozhovorech očekávají i otázky kolem Temelína.

Situace kolem Temelína se uklidňuje

Jaderná elektrárna Temelín a její dostavba je totiž dalším sporným bodem česko-rakouských vztahů. Schwarzenberg v Die Presse připustil, že existují žádoucnější formy energie. Česko ale podle něj nemá žádnou alternativu k atomové energii.

„Než se dostane proud do zástrčky, musí odněkud přijít. Můžete mi říct, odkud ho máme vytáhnout? Nemůžeme převzít ani Gazprom, ani elektrárnu na Innu," uvedl Schwarzenberg por deník.

Podle Koukala se ale v této otázce situace v Rakousku již pomalu uklidňuje. a neočekává proto nějaké velké hraniční protesty. „Já neočekávám, a myslím si, že se to nestane a není to v rakouském zájmu, aby se obnovila ta velice agresivní atmosféra na hranicích. To si myslím, že nás nečeká," zmínil k tomu Koukal pro rozhlas.

Rakousko si podle Koukala musí uvědomit, že všechny okolní země obnovují jaderný program, neboť alternativní zdroje neposkytují na úrovni technologií zabezpečení energetických  potřeb, jaké by státy potřebovaly.

Otevření pracovního trhu je spíše otázka politická

Jedním z dalších sporných bodů česko-rakouského soužití je uzavřený pracovní trh. Rakousko, spolu s Německem, ho totiž pro Čechy otevře v posledním možném termínu v příštím roce.

Podle Koukala v tomto případě ale nejde o nijak velký problém, protože v současné době sami Rakušané hledají na některé pozice pracovníky i v Česku. Český velvyslanec ve Vídni proto neočekává po otevření rakouského pracovního trhu velké změny.

„Pro některé profese již dnes otevřené hranice jsou. Rakouští pracovníci personálních agentur se již pohybují na území Česka a velmi intenzivně shánějí některé pracovníky profesí. Je to tak nyní spíše již politické debatování o otevření trhu," řekl Koukal.

Čtěte také:

• Kníže: Temelín poběží. Nemáme ani Dunaj, ani Alpy
• Kníže mluvil o dekretech. Jsou protiprávní, ale rušit je nebude