V letech 2013 až 2020 by příjmy z prodeje emisních povolenek měly podle Kalouska dosáhnout kolem 90 miliard korun. Elektrická energie by měla příští rok zdražit v důsledku podpory obnovitelných zdrojů. Stát musí podle závazku EU do roku 2020 pokrýt z obnovitelných zdrojů 13 procent své spotřeby elektřiny a Nečasova vláda zvýšila dobrovolně závazek na 13,5 procenta.

"Jde o starší návrh Svazu průmyslu a dopravy. Velmi pečlivě ho analyzujeme. Není možné si ale od tohoto návrhu slibovat, že celý problém zázračně vyřeší. Je také pravda, že příjem z prodeje povolenek poplyne až od roku 2014. Tato cesta představuje spíše odložení než řešení problému. Ze stolu to ale neshazujeme. Zajímavé je i to, že tento návrh podporují ti, kteří ve fotovoltaice podnikají," sdělil ParlamentnímListům.cz ke Kalouskově návrhu premiér Petr Nečas. 

K návrhu M. Kalouska ZDE 

Peníze by se daly využít lépe

„Každé řešení, které povede k výsledku, je dobré. V tomto případě jde spíše o virtuální peníze, protože celý proces vyjednávání prodeje emisních povolenek je teprve na začátku a v tomto okamžiku nikdo neví, jak tento proces bude vypadat a už vůbec ne, jaké množství prostředků přinese. Navíc, bude-li se jednat o prodeji AAU (emisní kredity - pozn. redakce), jež by získaly energetické společnosti bezplatně, potom je evidentní, že cenu takto nakoupených povolenek promítnou do ceny elektřiny. Efekt na její snížení je tak diskutabilní," řekl ParlamentnímListům.cz ministr životního prostředí z ODS Pavel Drobil.

„Jako ministr životního prostředí si navíc myslím, že takto získané peníze mají být využity na projekty ochrany životního prostředí a inovace v ekonomice. Ostatně takto hovořil i ministr Kalousek, když kritizoval návrh nápad pana Kocourka uvalit srážkovou daň na obnobitelné zdoje," dodal Drobil.

Platíme za chyby eurohujerů

Ministr průmyslu Martin Kocourek serveru ParlamentníListy.cz sdělil, že návrh Miroslava Kalouska není nový. „Uvažujeme o tom jako ministerstvo průmyslu a obchodu také. Ale neřeší to problém roku 2011 a 2012," dodal Kocourek.

Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík míní, že by s takovým postupem musel nejprve souhlasit Energetický regulační úřad. Ševčík rovněž dodal, že by o tyto peníze státní rozpočet přišel a dali by se využít například na řešení penzijní reformy.

„Je to pěkné, že hledají řešení, ale tímto se platí za chyby politiků na úrovni EU, kteří přijali směrnici z roku 2001, a českých eurohujerů, kteří podpořili zákon na podporu obnovitelných zdrojů z roku 2005. Místo toho, aby se peníze použily na penzijní reformu, tak se tímto způsobem budou zaplácávat chyby politiků," řekl redakci Ševčík.

Kalouskovo řešení je možné, je ale třeba novelizovat zákon

Předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt ParlamentnímListům.cz sdělil, že řešení ministra Kalouska je možné, ale musel by se změnit zákon o podpoře obnovitelných zdrojů (Zákon č. 180/2005). Variant řešení problémů s obnovitelnými zdroji je podle Fiřta více.

"Podstatné je, že řešení musí být zakomponováno ve změně zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie. V tomto zákoně je totiž uvedeno, že náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie jsou zahrnuty v konečné ceně elektřiny. Pokud zde má být nějaká kompenzace či dotace, tak je nezbytné změnit tento zákon. Když se změní zákon, existuje několik možností a jejich různá kombinace, což je podle mě nejlepší řešení. Vhodnou kombinaci by si měla rozmyslet vláda. Co říkal pan Kalousek, je určitě jedna z reálných možností, jak tuto situaci řešit. Je dobře, že se tím vláda zabývá," uvedl Fiřt. 

Náklady v miliardách každoročně rostou

V roce 2009 se podle zprávy Energetického regulačního úřadu v České republice vyrobilo z takzvaných obnovitelných zdrojů 4,7 milionu MWh, což představovalo 6,8 procenta z celkové hrubé spotřeby elektřiny ve výši 68,6 milionu MWh. Velkou část z toho tvoří dlouhodobě nedotované a konkurenceschopné velké vodní elektrárny na Vltavě a Labi. Dotované větrné a solární elektrárny se na celkové výrobě podílely jen 0,377 milionu MWh, tvořily tedy jen 0,5 procenta hrubé spotřeby, přesto zatěžují cenu elektřiny pro spotřebitele nejvíce.

Letos poplatek na obnovitelné zdroje stanovený Energetickým regulačním úřadem činí 166,34 koruny za MWh a zdaleka nepostačuje krýt náklady na rostoucí produkci elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Distributoři elektřiny, kteří povinně vykupují každou kilowatthodinu ze solárních panelů, očekávají od státu kompenzaci ve výši kolem 10 miliard korun a celkový letošní účet za fotovoltaiku činí kolem 20 miliard korun.

Pro rok 2011 Energetický regulační úřad ke krytí nákladů zvýhodňování větrných a solárních elektráren zatíží spotřebitele poplatkem ve výši 597,55 Kč za MWh, což představuje při spotřebě 68,6 milionu MWh celkově 41 miliard korun. Tato závratná částka má tendenci dále růst.

Nečasova vláda plní stachanovsky plány Bruselu na 104 procent