V zákoně o podpoře využívání obnovitelných zdrojů vláda navrhuje například šestadvacetiprocentní zdanění elektřiny ze slunečních elektráren po tři roky a dvaatřicetiprocentní zdanění bezplatných emisních povolenek. Stát tak chce řešit skokový nárůst cen elektřiny v příštím roce. Od daně by nicméně měly být osvobozené panely s výkonem do 30 kilowatt umístěné na střešní konstrukci nebo obvodové zdi jedné budovy evidované v katastru nemovitostí.

Kromě šestadvacetiprocentní srážkové daně k tomu vláda využije - jak upřesnil již dříve ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek - další dva nástroje. „Tyto zdroje budou nalezeny ve zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy a dále je to daň darovací z emisních povolenek. To by mělo zajistit dostatečné zdroje pro to, aby státní rozpočet přispěl tak, že ceny by neměly v příštím roce vzrůst o víc než pět procent," řekl Kocourek.

Jak ministr upozornil již dříve, pokud by poslanci novelu nepřijali, elektřina by v příštím roce zdražila pro domácnosti o 12 procent a pro podniky o 18 procent.

Návrh Babáka poslanci zavrhli

Sněmovna dnes nehlasovala o záměru poslance Věcí veřejných Michala Babáka, který chtěl vrátit novelu do druhého čtení, aby mohl vznést návrh na snížení srážkové daně z proudu na 22 procent. VV chtějí místo toho připravit novelu zákona o daních z příjmů, která upraví zákon tak, aby bylo jasné, že tuto daň je možné odečíst z daňového základu. Ministr financí Miroslav Kalousek poslance ale ujistil, že podle výkladu ministerstva financí jde skutečně o daňově uznatelný náklad. 
    

Novelu nyní dostane k projednání Senát. Pokud ji schválí, dostane ji k podpisu prezident republiky Václav Klaus. Ten již dnes řekl, že nebude blokovat žádné iniciativy v tomto směru.

Provozovatelé už protestovali minulý týden

Proti novele ale ostře protestují provozovatelé fotovoltaických elektráren, hrozí jim prý krach. V pátek dokonce demonstrovala asi stovka investorů přímo před sněmovnou. Podle nich může zdanění fotovoltaických elektráren odradit investory do obnovitelných zdrojů v jiných oblastech. S tím ale ministr Kocourek nesouhlasí.

„V jiných oblastech nedošlo k situaci jako u fotovoltaik, kde dramaticky poklesly investiční náklady, pořizovací náklady a tím pádem se zdeformovala cena, což zvýšilo atraktivitu. To u ostatních obnovitelných zdrojů nenastalo a my se budeme snažit, aby to ani nastat nemohlo," uvedl Kocourek v Ranním interwiev Radiožurnálu.

Solární elektrárny mají už kapacitu vyšší, než má temelínský blok

V Česku už nyní fungují solární elektrárny s kapacitou vyšší, než má jeden temelínský blok, tedy kolem tisícovky megawattů. Energetický regulační úřad ale odhaduje, že na konci roku může kapacita dosáhnout na 1600 megawattů. Mnozí toto číslo ale považují za přehnané.

„Domnívám se, že náš odhad je správný a obávám se, že 1600 megawatt je ještě nízký odhad. My jsme každý den zatíženy dalšími žádostmi. A to už nejsou malé střešní fotovoltaiky, jsou to desítky megawatt," podotkl k tomu nedávno předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

Rath na vládu prskal: Zaručte se, že nebudou arbitráže

Ministr financí Miroslav Kalousek poté na vládním krátkém brífinku řekl, že vláda nyní garantuje, že cena energie nebude pro příští rok vyšší než pět a půl procent. "Přesnější údaje budou na konci měsíce," podotkl k tomu Kalousek. On i Nečas připustili tedy i možný nižší nárůst, pokud kromě vládní intervence zapůsobí i "pozitivní vývoj na trhu", tedy pokles cen tzv. silové elektřiny.

Opozice před schvalováním zákona upozorňovala na riziko arbitráží ze strany provozovatelů fotovoltaických elektráren. S tím ale ekonomičtí ministři nesouhlasí. Na riziko arbitráží nejvíce přitom z opozičních lavic poukazoval poslanec za ČSSD David Rath. Ten zašel tak daleko, že několikrát dokonce vyzval premiéra Petra Nečase a další členy vlády, aby se zaručili za riziko arbitráží svým osobním majetkem. "Vyzývám vás k osobní i majetkové odpovědnosti za případné hrozící arbitráže, za které bude muset Česko zaplatit miliony korun," hřímal například Rath.

„Kdyby vláda neudělala nic, a cena elektřiny vzrostla pro podnikatelskou sféru o osmnáct procent, tak budou arbitráže naopak ze strany dodavatelů elektřiny, neboť by to mohlo způsobit až jejich bankrot," upozornil ale v této souvislosti na brífinku premiér. Nárůst by měl podle něj závažné dopady i na taková energeticky náročná odvětví průmyslu jako jsou hutě, slévárny, chemický průmysl, petrochemie či gumárenství nebo výroba plastických hmot. Podle něj by v těchto oblastech hrozilo kromě arbitráží i propouštění, anebo odchod investorů.

Kdo z vás ji má, ať se přizná...

Ve sněmovní diskusi sociálnědemokratický poslanec Jeroným Tejc vyzval všechny své kolegy, aby v souladu se zákonem o střetu zájmů oznámili, zda se jich toto téma dotýká, protože třeba do takové elektrárny investovali. "Řada poslanců si ze solární elektřiny udělala malou domů a proto problém boomu těchto elektráren neřešila dlouho ani Topolánkova vláda," poznamenal.

Vláda odhaduje, že kvůli podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by mohla elektřina pro domácnosti zdražit v příštím roce o více než desetinu a pro firmy téměř o pětinu. Zákon proto zavádí dotace distributorům elektřiny, kteří musí proud z obnovitelných zdrojů vykupovat za vyšší cenu. Proud by pak podle vlády mohl zdražit shodně pro domácnosti i firmy o 5,5 procenta.

Čtěte také:

• Poslanci krotí elektřinu. Kvůli fotovoltaickým elektrárnám
• Sněmovna podpořila dotace na výkup solární elektřiny