„Mimo jiné, ten problém, který dnes existuje s fotovoltaikou a který by měl být mementem pro českou společnost, byl dominantně zaviněný vládou pana Fischera. Tou nejpopulárnější českou vládou, která tady byla. Ta vláda rok nedělala nic, proto mohla být populární. Na situaci mohla reagovat, byla na to upozorňována. Podle mých informací pan Fischer řekl, že to upozornění vnímá, ale skutek utek. Nic se neudělalo. Tím největším viníkem této situace je ČSSD, která shodila Topolánkovu vládu, a vláda Jana Fischera. Větší viníci nejsou," řekl ParlamentnímListům.cz Drobil.
Více: Za fotovoltaiky může Fischer. Věděl, jak to dopadne, zlobí se Drobil
Laciná kritika
„Pan ministr Drobil ani nepřekvapil a konec konců ani nezklamal. Ani nepředvedl žádný originální výkon. Jenom se připojil k letitému trendu české politické praxe: totiž neopomenout jakoukoliv příležitost ke kritice těch, kteří tady byli předtím. Na jejich působení se neshledá ani nit dobrá, oni jsou vinící současných neduhů, jak daleko bychom už byli, kdyby tady oni nebyli, jaké by to bylo všechno príma, kdybychom už tehdy tady byli my," reagoval v prohlášení expremiér Fischer, který v současnosti vykonává funkci viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj sídlící v Londýně
„Je to laciné, není třeba se obtěžovat hledáním věcných argumentů, ani se zdržovat potřebou prostě mluvit pravdu. A je to pohodlné, protože kdyby to nám, kteří jsme tu teď, nějak nešlo, viníci nejsme my, ale ti před námi," dodal Fischer.
Své chyby jsem dokázal přiznat
„Ohlédnu-li se do doby, kdy jsem navštěvoval jednání Sněmovny, pak si troufnu tvrdit, že takových 80 % parlamentní rozpravy poslanci spotřebovali na kritiku předchozí vládnoucí garnitury. Jsem rád, že jsem se k takové fazóně vedení politické debaty nesnižoval. A pan ministr také ví, že jsem dovedl otevřeně přiznat, které věci se mé vládě nepodařily. O tom, co v rámci svého mandátu moje vláda vykonala, si myslím, nejlepší obrázek udělala česká veřejnost a podle toho ji hodnotila. Jestli pozitivní hodnocení mé vlády českými občany pana ministra Drobíla trápí, je to jeho problém," míní bývalý premiér.
Fischer Drobilovi také připomněl, že za stodvacet dnů působení své vlády už měl za sebou jednání se všemi předními evropskými státníky, řízení zasedání Evropské rady v červnu roku 2009 všeobecně hodnocené jako úspěšné, reakci vlády na tehdejší povodně a jasný makroekonomický rámec a základní parametrizaci státního rozpočtu na rok 2010.
Jak probíhalo schvalování novely
Expremiér poté připomenul historii novely zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), kterou projendala vláda 16. listopadu 2009. Zákon byl předložen sněmovně 18. listopadu. Zákon potom prošel běžným způsobem výbory a byl ve třetím čtení schválen 17. března 2010.
Poslanecká sněmovna poté postoupila 29. března letošního roku návrh zákona Senátu. Novela prošla výbory a návrh byl projednán 21. dubna, přičemž Senát ho schválil. Prezident ho podepsal 10. května. Schválený zákon byl poté doručen ke kontrasignaci premiérovi 12. května. Nakonec byl vyhlášen 20. května ve Sbírce zákonů v částce 51 pod číslem 137/2010 Sb.
Opatření mojí vlády byla účinná
„Tak tohle je celá historie projednání novely, kterou tehdejší vláda co by svoji legislativní iniciativu předložila Parlamentu a reagovala tak na zcela oprávněnou kritiku původního, nerealistického nastavení cen elektrické energie z fotovoltaických zdrojů. Takže opravdu, pane ministře, neudělala předchozí vláda v této věci vůbec nic?" ptá se Fischer Drobila.
„Samozřejmě můžeme dnes vést debatu, zda-li by opatření navržená moji vládou a následně hladce přijatá Parlamentem, byla dostatečně účinná. Osobně se domnívám, že ano. Proč však tehdy nezazněly návrhy na její ´přitvrzení´, se musíte ptát tehdejších poslanců či senátorů, koneckonců řadu z nich (a to i Vašich spolustraníků) v obou komorách Parlamentu najdete i dnes," dodal expremiér.
„A úplně na závěr. Jsem rád, že jsem v té ´své´ nic nedělající vládě, pouze se vyhřívající na výsluní své popularity, spolupracoval s ministry životního prostředí panem Ladislavem Miko, s panem Janem Dusíkem a paní ministryní Rút Bízkovou. Proč? Protože to byli opravdoví odborníci, kteří své branži rozuměli...," rýpnul si na závěr svého prohlášení do Drobila Jan Fischer.
Celý text prohlášení expremiéra Jana Fischera
Vyjádření k výrokům ministra životního prostředí Pavla Drobila k činnosti předchozí vlády
Pan ministr Drobil ani nepřekvapil a konec konců ani nezklamal. Ani nepředvedl žádný originální výkon. Jenom se připojil k letitému trendu české politické praxe: totiž neopomenout jakoukoliv příležitost ke kritice těch, kteří tady byli předtím. Na jejich působení se neshledá ani nit dobrá, oni jsou vinící současných neduhů, jak daleko bychom už byli, kdyby tady oni nebyli, jaké by to bylo všechno príma, kdybychom už tehdy tady byli my. Je to laciné, není třeba se obtěžovat hledáním věcných argumentů, ani se zdržovat potřebou prostě mluvit pravdu. A je to pohodlné, protože kdyby to nám, kteří jsme tu teď, nějak nešlo, vinící nejsme my, ale ti před námi.
Ohlédnu-li se do doby, kdy jsem navštěvoval jednání Sněmovny, pak si troufnu tvrdit, že takových 80 % parlamentní rozpravy poslanci spotřebovali na kritiku předchozí vládnoucí garnitury. Jsem rád, že jsem se k takové fazóně vedení politické debaty nesnižoval. A pan ministr také ví, že jsem dovedl otevřeně přiznat, které věci se mé vládě nepodařily. O tom, co v rámci svého mandátu moje vláda vykonala, si myslím, nejlepší obrázek udělala česká veřejnost a podle toho ji hodnotila. Jestli pozitivní hodnocení mé vlády českými občany pana ministra Drobíla trápí, je to jeho problém.
A ještě jedna poznámka. Nevím, kolik materiálů z oblasti své působnosti pan ministr Drobil vládě předložil, nicméně bych mu rád sdělil, že za stodvacet dnů působení své vlády už jsem měl za sebou jednání se všemi předními evropskými státníky, řízení zasedání Evropské rady v červnu roku 2009 všeobecně hodnocené jako úspěšné, reakci vlády na tehdejší povodně a jasný makroekonomický rámec a základní parametrizaci státního rozpočtu na rok 2010.
A teď věcně k „fotovoltaice" a pro osvěžení paměti pana ministra a pro informaci čtenářů Parlamentních listů.
-
Vláda projednala dne 16/11/2009 jako svůj bod č. 3 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) č.j. 1562/09 Tuto novelu navrženou MPO vláda projednala za účasti Ing. B. Němečka, místopředsedy Energetického regulačního úřadu, materiál předložený ministrem průmyslu a obchodu a předsedou Energetického regulačního úřadu a odeslala jej do PSP k dalšímu legislativnímu procesu. Z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro 13.
Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona 18. 11. 2009.
Zástupce navrhovatele: ministr prům. a obchodu.
Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 968/0 dne 20. 11. 2009.
-
Poslanecká sněmovna
Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 20. 11. 2009 (usnesení č. 446). Určil zpravodaje: Mgr. Oldřich Vojíř, Ph.D. a navrhl přikázat k projednání výborům: Hospodářský výbor
1. Čtení proběhlo 3. 12. 2009 na 66. schůzi. Návrh zákona přikázán k projednání výborům (usnesení č. 1502).
Hospodářský výbor projednal návrh zákona a vydal 19. 1. 2010 usnesení doručené poslancům jako tisk 968/1 (pozměňovací návrhy).
Výbor pro životní prostředí projednal návrh zákona a vydal 19. 1. 2010 usnesení doručené poslancům jako tisk 968/2 (doporučuje schválit).
2. Čtení
Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 25. 2. 2010 na 73. schůzi.
Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 25. 2. 2010 na 73. schůzi.
Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 968/3, který byl rozeslán
26. 2. 2010 v 11:00.
3. Čtení proběhlo 17. 3. 2010 na 75. schůzi. Návrh zákona schválen (hlasování č.
3. Senát
Poslanecká sněmovna postoupila dne 29. 3. 2010 návrh zákona Senátu jako tisk 252/0.
Organizační výbor dne 31. 3. 2010 stanovil garančním výborem Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (Ing. Jiří Bis) a přikázal tisk k projednání: Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (Ing. Jiří Lajtoch).
Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal návrh dne 14. 4. 2010 a přijal usnesení č. 305, které bylo rozdáno jako tisk 252/1 (schvaluje).
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal návrh dne 14. 4. 2010 a přijal usnesení č. 114, které bylo rozdáno jako tisk 252/2 (schvaluje).
Návrh projednán dne 21. 4. 2010 na 18. schůzi Senátu.
Senát návrh schválil (usnesení č. 443).
4. Prezident republiky
Zákon doručen prezidentovi k podepsání 29. 4. 2010.
Prezident zákon podepsal 10. 5. 2010.
Schválený zákon doručen ke kontrasignaci premiérovi dne 12. 5. 2010.
Zákon byl vyhlášen 20. 5. 2010 ve Sbírce zákonů v částce 51 pod číslem 137/2010 Sb.
Tak tohle je celá historie projednání novely, kterou tehdejší vláda co by svoji legislativní iniciativu předložila Parlamentu a reagovala tak na zcela oprávněnou kritiku původního, nerealistického nastavení cen elektrické energie z fotovoltaických zdrojů.
Takže opravdu, pane ministře, neudělala předchozí vláda v této věci vůbec nic? Samozřejmě můžeme dnes vést debatu, zda-li by opatření navržená moji vládou a následně hladce přijatá Parlamentem, byla dostatečně účinná. Osobně se domnívám, že ano. Proč však tehdy nezazněly návrhy na její „přitvrzení", se musíte ptát tehdejších poslanců či senátorů, koneckonců řadu z nich (a to i Vašich spolustraníků) v obou komorách Parlamentu najdete i dnes.
A úplně na závěr. Jsem rád, že jsem v té „své" nic nedělající vládě, pouze se vyhřívající na výsluní své popularity, spolupracoval s ministry životního prostředí panem Ladislavem Miko, s panem Janem Dusíkem a paní ministryní Rút Bízkovou. Proč? Protože to byli opravdoví odborníci, kteří své branži rozuměli...
Jan Fischer, bývalý předseda vlády ČR
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík