„Uplynulá zima byla horší právě u nás na chalupě, na srubu, než třeba v Praze. Teď to bylo naopak - zatímco na Třeboňsku bylo deset čísel sněhu, v Praze třicet, čtyřicet centimetrů. Bylo to děsné," postěžoval si bodrý herec a politik.

Hasiči měli problém

Když napadne hodně sněhu, musí se na srub prohrabávat, nebo nechat auto před závorou a prošlapat si cestu sněhem."Proto jsem si pořídil poloteréňáka, protože s běžnou škodovkou bych se tam ani nedostal. Ale když je pak hodně sněhu, nepomůže ani to. Jsou třeba hodní lidí, kteří nám i sousedům prohrabou traktorem cestu, ale když jsou opravdu závěje, trvá to i několik hodin," svěřil se.

Onehdy šel vyprovodit návštěvu a nevzal si klíč. Vítr mu zabouchl dveře a on zůstal venku. „Jen tak v tričku a teplákách. Protože máme velmi dobře zabezpečenou chalupu, ani hasiči se tam nedostali. Museli pak jít jistou cestou tak, aby se dovnitř dostali. Trvalo to dvě hodiny, byl jsem šíleně vymrzlý. Je to ponaučení, teď mám klíč pořád u sebe," dodal.

Vánoce a zimu rád nemá, spíš jaro a Velikonoce. „Když jsem byl malý, byly Vánoce s rodiči krásné, dneska to beru spíš jen jako rodinný svátek. Ale, že bychom si dávaly velké a drahé dary, na to jsme nikdy nebyli. Důležité je, aby byl člověk zdravý, měl co jíst, kde spát, a to je důležité," podotkl Jandák.

Už se těší na jaro

Na jaro se prý už teď moc těší. Jak bude chytat ryby, a zase je pouštět, chodit se psem na procházky a do lesa, a že si bude moct sednout na zápraží a koukat jen tak do dálky.

„Zima fakt není moje hobby. Důležité je ji nějak přežít a těšit se na sluníčko, teplo a dny, kdy je dlouho vidět," dodal Vítězslav Jandák, který letos podstoupil operaci žlučníku i obou očí.

„Už je to dobré, vidím, jako ostříž. Jen teď pár týdnů nemůžu zatím tahat nic těžkého a ani odhazovat sníh, takže to za mne chudák odře žena a syn," dodal veselý Jandák.

Čtěte také:

• Zapadaný Jandák se knihou Paroubkové nevzrušuje. Nemá ani noviny