Jenomže vláda dnešního prezidenta Václava Klause padla o rok dříve, v roce 1997 po takzvaném Sarajevském atentátu. Premiér Klaus byl tehdy na zahraniční návštěvě v Sarajevu, když ho doma Ivan Pilip a Jan Ruml vyzvali k odchodu z čela strany. Členové vlády z partnerských stran ihned podali demisi, a vláda tak bez premiérova vědomí padla.

Europoslanec Falbr, dřívější šéf odborářů, se ve středu na Palackého náměstí v Praze protestujícím chlubil, že právě stávka jeho odborářů k tomuto významnému aktu přispěla.

"Procitnutí pana europoslance Falbra je podivuhodné a nesmírně zajímavé," řekl ParlamentnímListům.cz prezidentův spolupracovník Petr Hájek. "Pozoruhodně to dokresluje historii, protože dosud se obecně mělo za to, že s pádem vlády a Sarajevským atentátem byli spojováni pan Ruml, Pilip a další. Je hezké, že se pan Falbr takto doznal, že s nimi spolupracoval."

Stávka selhala, tak se odboráři snaží ospravedlnit

Dramatická stávka, která měla Nečasově vládě dokázat, jak silné a jednotné jsou odbory, se nekonala. Několik stovek lidí se na náměstí sešlo, rozhodně ale nešlo o masy. Tím méně o masy, které by donutily vládu přehodnotit své plány.

A Falbr si toho byl podle Hájka už odpoledne velmi dobře vědom. Proto zvolil tak podivný útočný projev. "Útoky na prezidenta jsou pochopitelné, protože stávka totálně selhala a odboráři nyní musí hledat nějakou dobrou mediální značku, která by jejich fiasko ospravedlnila. Pan prezident jistě takovou dobrou značkou je," podotkl.

Čtěte:

Protesty zaplavily česká města. Méně, než se čekalo

Klaus si na snídani utahoval z odborářů. Nechápou zadlužení

Středeční stávka asi moc bolet nebude. Odbory jen pohrozí

Foto: Hans Štembera