ParlamentníListy.cz požádaly politologa a odborníka na volební systémy Josefa Mlejnka o zhodnocení jednotlivých navrhovaných volebních systémů, připadajících v úvahu pro přímou volbu hlavy státu. Ty jsou v současné době, podle vládního prohlášení, na stole celkem tři. Asi nejméně pravděpodobný je systém jednokolový, kdy vítězí kandidát s největším počtem hlasů.

K tématu:
Vládní orgán doporučil přímou volbu ve dvou kolech

Naopak slušnou podporu má již zmíněný systém francouzský, tedy dvě kola s dvěma postupujícími kandidáty. "Dvoukolová varianta s více než dvěma postupujícími kandidáty se ve světě při prezidentských volbách v podstatě nepoužívá. Používá se například ve Francii, ale při volbách parlamentních, do Národního shromáždění. Těžko proto odhadovat, jaké by měla dopady při prezidentských volbách," řekl ParlamentnímListům.cz Mlejnek.

Princip menšího zla

Stejného názoru jako on je i většina vládní koalice, dva postupující kandidáty do druhého kola volby by uvítaly jak Věci Veřejné, tak TOP 09. Vzácnou shodu v tom najdou i s právním expertem ČSSD, poslancem Jeronýmem Tejcem. "My se přikláníme k dvěma postupujícím kandidátům, ale otevřeni jsme i jiné variantě," řekl Tejc ParlamentnímListům.cz. Jenže dvoukolový systém má i své nevýhody.

"Zejména ten, kdy do druhého kola postupují pouze dva kandidáti z prvního kola, totiž „osměluje" ke kandidatuře více účastníků, kteří sázejí na to, že proklouznou do druhého kola, kde mohou uspět, neboť k sobě přilákají voliče, kteří by takového kandidáta v prvním kole nikdy nevolili, ale ve druhém kole se pro ně stane menším zlem. Výhodou dvoukolového systému se dvěma kandidáty ve druhém kole je pak to, že vítěz má podporu alespoň poloviny hlasujících, a nevýhodou jednokolového právě to, že vítěze podporuje pouze nějaká „velká menšina", třeba jen třetina hlasujících," vysvětluje politolog. Právě systém francouzský je také nejvíce odolný proti zvolení lidí s extremistickými názory.

Tajné přání ODSky

Jednokolový systém má ale i své výhody, redukuje prý počet kandidátů a především, je podstatně méně finančně náročný než systém dvoukolový. "Finanční náročnost je pochopitelně větší při dvoukolových variantách, ale myslím, že by to nemělo být rozhodující kritérium," soudí Mlejnek.

Jednokolový systém je ale podle politologa především tajným snem nejsilnější vládní strany. Trvání Nečasovy ODS na systému dvoukolovém s více než dvěma postupujícími (ODS hovoří o hranici 12,5 procent hlasů pro vstup do druhého kola) je podle Josefa Mlejnka jen dokonalou kamufláží podpory systému jednokolového.

"ODS ho preferuje proto, poněvadž se obává reakce „všichni proti ODS", pokud by její kandidát postoupil do druhého kola. Jde v podstatě o pokus o prosazení jednokolové volby prezidenta, o které ODS ví, že je neprůchodná, v rouše volby dvoukolové. Pokud necháte hranici 12,5 nebo třeba 15 procent, tak v prvním kole odpadnou marginální kandidáti a druhé kolo se de facto promění v jednokolovou volbu mezi kandidáty největších stran, přičemž ke zvolení může stačit třeba i čtvrtina hlasů," vysvětlil Mlejnek.

Opozice pak vysvětluje ústy Jeronýma Tejce obavu ODS z dvoukolového systému se dvěma postupujícími tak, že se strana obává "slabosti" svých kandidátů, jinými slovy nikdo z ODS není prý schopen přesvědčit alespoň 15 procent voličů, čímž by se pro "modré" vstup do druhého kola přímé volby uzavřel.

Na vládě do 14 dnů?

Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila se návrhem na změny Ústavy, vedoucí k přímé  volbě prezidenta, právě zabývá Legislativní rada vlády. Pokud k materiálu nevznese výraznější připomínky, dostane se přímá volba Nečasovým ministrům na stůl do čtrnácti dnů. Podle poslance Tejce jde i tak o zdržení.

Do sněmovny prý materiál doputuje nejdříve někdy v období letních prázdnin a schválen by mohl být do konce roku. Právě v případě přímé volby prezidenta musí 118ková koaliční většina přesvědčit i opoziční strany, minimálně pak ČSSD. Ke schválení přímé volby prezidenta je třeba třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů, neboť přímá volba i změny postavení hlavy státu jsou novelou Ústavy.

Čtěte také:
Prezident po Klausovi: Opět divadlo o kulce a hospitalizacích? Vše je možné